Do kategorie "genů pro něco" se přidává další člen: Hypotetický gen pro užívání drog.
Za normálních podmínek kóduje příslušný gen enzym FAAH (fatty amid acide hydrolase), který souvisí s řadou dějů probíhajících v lidském mozku. Lidé, kteří se v Kalifornii léčí ze závislosti na drogách (částečně včetně nikotinu a alkoholu) však mají často jednu alelu tohoto genu zmutovanou. Značná část má pak dokonce zmutované alely obě – správnější by tedy bylo samozřejmě hovořit o mutaci pro užívání drog.
Možný mechanismu, který popisuje situaci, je následující: postižení lidé mají v mozku blokovány příslušné dráhy, a proto potřebují větší "chemický nápor" a tedy konzumují i drogy. Příslušná studie byla zaměřena především na syntézu a rozklad kanabinolů. FAAH přitom mj. inaktivuje přirozeně vzniklé kanabinoly. V případě mutace tohoto genu je potom koncentrace kanabinolů v neurochemických drahách standardně vysoká a "postižení" mají potřebu přijímat další velké dávky podobně působících látek.
Přitom nejde ani tak o užívání drog jako takových, ale spíše o jejich nadužívání, které se projeví řadou vedlejších negativních efektů. Právě tito jedinci se pak nejčastěji ze svých návyků léčí.
New Scientist shrnuje, že genetické předpoklady vysvětlují vznik drogových závislostí zhruba z jedné poloviny. Lidé, kteří mají obě kopie genu v pořádku, se stávají závislými jen velmi zřídka.
Studie se týká především drog, eventuálně drog kombinovaným s alkoholem a nikotinem. Nezaměřila se na lidi, kteří mají problémy pouze s alkoholem či pouze s nikotinem – zde se předpokládá jiná podoba genetických dispozic.
Protože ve výsledcích studie existuje rozdíl mezi ilegálními a legálními drogami, je možné, že účinek genu není ani tak biochemický, ale spíše sociální. Mutace FAHH by mohla prostě korelovat s ochotou překračovat zákony, impulzivním jednáním, "rebelantstvím" apod.
Podrobnosti přináší New Scientist.
