Proč mají nejrychlejší běžci téměř bez výjimky tmavou pleť? Existují nějaké geny pro sport? Jaké jsou vyhlídky na nalezení vakcíny proti AIDS a na jakým principech fungují současné léky proti této chorobě? Nový nanomotor byl postaven z molekuly azobenzenu. Následuje další přehled odkazů…
Genetické rozdíly mezi jednotlivými lidskými rasami a populacemi jsou zodpovědné dominanci určitých národů v určitých sportech. Proč například Keňané vyhrávají marathony, ale nikoliv třeba běh na 100 metrů? Velmi zajímavý článek na toto téma přináší Vesmír. Zhruba řečeno, různá svalová vlákna jsou vhodná pro běh na různě dlouhé tratě. Článek si všímá i genetických dispozic jednotlivých populací pro další sporty.
Do pěti let by mohla být na světě očkovací vakcína proti AIDS, píše vědecká rubrika Idnes.
Biochemické podrobnosti o AIDS přináší rozhovor na Ihned.Zatímco původní článek na Idnes se vztahuje k očkování, zde vysvětluje biochemik Jan Konvalinka léčku osob již infikovaných. Cílem je především potlačit množení viru (blokováním jeho enzymů). Léky, které virus sice zabíjejí, ale neblokují jeho rozmnožování, mají obvykle jen dočasný účinek. V organismu pak dojde ke zrychlené darwinovské selekci a výsledkem je forma viru proti léku rezistentní. Jednotlivé léky je proto třeba po nějaké době střídat.
Druhý zajímavý článek na serveru Ihned popisuje nanomotor, který je složený pouze z jediné molekuly (polymer azobenzenu). "Pohon" představují dopadající fotony (podrobnosti).
Článek o milnících a rekordech v létání balonem lze najít ve vědecké rubrice serveru Tiscali. Mj. se můžete dozvědět, kdy bylo balónů poprvé použito v roli pozdějších bombardéru.
Koncem letošního roku by měl vzlétnout první čínský kosmonaut, píše vědecká rubrika Neviditelného psa.
Shrnutí kosmonautického dění přináší opět Space Portal.
Léky používané proti Alzheimerově chorobě mohou zlepšit kognitivní funkce dokonce i u lidí, kteří touto nemocí netrpí, píše New Scientist.
