Pokud se nám nelíbí představa gravitačního zákona jako vyžadujícího působení na dálku, máme i jiné možnosti.
Feynman uvádí, že si třeba můžeme představit svět, kde všemi směry velmi rychle poletují velmi malé částice a "pošťuchují" vše, co se jim staví do cesty. Pokud jsou dvě tělesa vedle sebe, vzájemně se kryjí. Zatímco příspěvky srážek kolmo na spojnici obou těles se vyruší, nárazy ve směru spojnice budou obě tělesa přirážet k sobě.
Navíc – "stínění" odpovídá povrchu druhého tělesa a ten odpovídá druhé mocnině vzdálenosti. Zde máme pak vysvětlení, proč gravitační síla klesá se druhou mocninou vzdálenosti.
Feynman neuvádí, jak v tomto případě odvodit závislost velikosti gravitační síly na hmotnostech obou těles. Lze si to představit například tak, že "všudypřítomné" částice budou zachycovány v závislosti na tom, s kolika atomy tělesa se při cestě skrz něj potkají. V našem modelu však přesto zůstává určitá pochybnost – gravitační síla by pak závisela nejen na hmotnosti, ale i na objemu, který těleso zakryje, tedy na jeho hustotě.
Feynman ovšem uvádí ještě zásadnější námitku. Pohybující se těleso běží "gravitačnímu záření" vstříc, zatímco před částicemi letícími v jeho směru uniká. Výsledně by tedy, podobně jako když běžíme proti dešti, mělo více "kuliček" narazit zepředu než zezadu a jakákoliv rychlost by v důsledku toho klesala. To se ale ve vesmíru zjevně neděje, např. planety obíhají stále stejnou rychlostí. Naše analogie je tedy chybná a gravitaci si tímto "názorně geometrickým" způsobem představit nelze.
Podle Feynmana neznáme žádný mechanismus, který by nám umožnil se vyhnout působení na dálku.
Zdroj: Richard Feynman: O povaze fyzikálních zákonů, Aurora, Praha, 1998
Poznámky a úvahy:
Pokud si ale představujeme ony "gravitační kuličky" jako pohybující se rychlostí světla (což je logické, konec konců se to předpokládá i pro skutečné gravitony), potom žádný problém nevzniká. Protiběžící kuličky se k nám při pohybu blíží stejnou rychlostí jako ty, které nás následují, podobně jako světlo se vůči nám pohybují vždy stejnou rychlostí. K žádnému zpomalování pohybu nebude docházet.
Stále však zůstává problém, co s geometrií těles. Naše představa nám nedovoluje pokládat gravitační působení stejně těžkých těles za stejné, pokud nemají také stejný tvar. Objemná tělesa by "stínila" více. Hmotnost koule bychom si nemohli představovat jako soustředěnou v jejím těžišti.
Omlouváme se za problémy s přidáváním komentářů k článkům. Komentáře prosím zasílejte e-mailem na pavel_houser@idg.cz.
