Hladina oceánů ve 20. století stabilně stoupá. Údaje jsou samozřejmě poněkud nespolehlivé, satelitní data máme k dispozici až z poslední doby. Růst hladiny se někdy odhaduje na 1,7 mm za rok, jindy na 3 mm za rok, jistěže v průměru; nárůst je samozřejmě sotva lineární.
Od roku 2010 ale naopak mořská hladina ve sledovaném 18měsíčním období překvapivě o 7 mm poklesla. John Fasullo z US National Center for Atmospheric Research a jeho kolegové vysvětlují tento jev extrémními srážkami v Austrálii. Ukazuje se podle nich, jak komplikovaně funguje klima. Austrálie je na většině území suchá (poznámka: a dle některých alarmistických modelů měla kvůli oteplování rychle vyschnout zcela), značná část vody se zde tedy zadrží.
Jistěže do hry zde vstupují další efekty, třeba El Nino. A nakonec, výjimečné události se prostě výjimečně stávají, těžko tedy u jedné události vynášet jasné soudy. Autoři článku v Geophysical Research Letters nepatří ke klima-skeptikům, přisuzují klimatické změny do značné míry skleníkovým plynům/lidské činnosti. Upozorňují ovšem na častou potíž, totiž jak vše vyhodnotit. Je zde Austrálie například oběť, nebo ze zvýšených srážek i přes záplavy bude mít spíše celkově prospěch?
Zdroj: The Register
Poznámka: The Register dává růst mořské hladiny do souvislosti s táním ledovců. Stojí za to se ale zaměřit spíše na jinou veličinu, průměrnou teplotu příslušného roku. S růstem teploty hladina oceánu stoupá především kvůli tomu, že se snižuje hustota vody. Tento efekt by měl být větší, než co způsobují samotné ledovce (protože ledovce v Arktidě jsou mořské, jejich tání s hladinou nijak nehne – viz Archimédův zákon; jiná věc jsou pevninské ledovce Grónska).
Pokud platí, že od roku 2002 se spíše ochlazuje (viz např. článek zde), pak by pokles mořské hladiny mohl prostě korespondovat s teplotou. Nicméně to je opravdu jen poznámka na okraj, autoři i recenzenti původního článku o těchto komplikacích mohli sotva nevědět. Navíc hladina oceánů podle všeho rostla až do roku 2010, když už se zřejmě (2002-2010) ochlazovalo – skutečně těžko se vyznat v tom, jak různé setrvačné efekty fungují…
