Jak dlouho bude trvat lidstvo? Základní předpoklad pro náš odhad bude představovat tzv. koperníkovský princip (Země nemá ve vesmíru žádné výsadní postavení). Stejně tak nemáme žádné výsadní postavení ani my jako pozorovatelé. Je tudíž stejně pravděpodobné, že žijeme v první polovině trvání civilizace jako v polovině druhé.
Je 50% šance, že jakýkoliv jev bude trvat mezi 1/3 a trojnásobkem svého dosavadního trvání. Pokud chcete tuto hladinu na úrovni 95 %, pak příslušné hranice znamenají 1/39 a 39násobek dosavadního stavu.
Pokud odhadujeme, že lidstvo existuje 200 000 let, pak nám budoucí trvání vychází na něco mezi 5 100 lety a 7,8 miliony lety.
Jak náš odhad dál zpřesnit? To, že jsme inteligentní druh, nic zvláštního neznamená, respektive může znamenat posun oběma směry. Tyranosaurus rex žil asi 2,5 milionu let. Velké zuby mu podle Gotta nijak nepomohly, není zvláštní důvod, proč by lidstvu měly pomoci velkého mozky (to je sice hezký bonmot, ovšem jako argument je to současně strašně přitažené za vlasy).
Někdy příště se podíváme na další úvahy na toto téma: Zda můžeme předpokládat symetrická rozdělení, zda se vzrůstem určité doby pravděpodobnost zániku spíše klesá nebo spíše roste atd.
K dispozici jsou minimálně další možnosti k rozvoji úvahy:
– je otázkou, zda se nám jedná o lidský druh v biologickém smyslu slova nebo o vyspělou technickou civilizaci. Hodnoty trvání by v obou případech byly diametrálně odlišné.
– je otázkou, zda má smysl posuzovat časovou škálu a nebo spíše předpokládat, že stejně lidí žilo před námi jako po nás. To může dát také hodně odlišné výsledky.
– je otázkou, zda je naše postavení přece jen náhodné. Například před 100 000 lety by si otázku v tomto smyslu nikdo zřejmě nedokázal položit; proto bychom možná měli brát prostě dobu, kdy tato otázka dávala smysl (jistě by byla pochopitelná v antice, pravděpodobně už předtím v prvních starověkých civilizacích).
Zdroj: Richard Gott: Cestování časem v Einsteinově vesmíru, Argo a Dokořán, Praha, 2002
