Kniha "Život jako geologická síla" v řadě ohledů připomíná publikaci "Gaia-živoucí planeta". Namísto recenze celého díla se však nyní podíváme na jeden poměrně bizarní střípek, který autor knihy uvádí v samém záběru: Naši předkové a jejich pyromanie mohou nést zodpovědnost za ledové doby.
Westbroek uvádí celou svoji úvahu v souvislosti s polemikou proti názoru, že bychom měli "nechat přírodu na pokoji". V jeho pojetí je ideální budoucností krajiny nikoliv divočina, ale naopak její neustálá kultivace na gigantický park (autor je Holanďan, tedy ze Země, která by bez lidské péče de facto vůbec neexistovala, neb jen každodenní úsilí člověka ji vyrvalo moři). Žádný "soulad člověka s přírodou" se nikdy nekonal.
Úvaha o době ledové začíná rozhovorem, v němž Lee Talbot, poradce Bílého domu pro třetí svět vysvětluje Westbroekovi, že téměř všechny travnaté plochy v tropických oblastech byly vytvořeny ohněm. Ten sice občas vznikne působením blesku, mnohem častěji však lidskou rukou, zčásti pastvou, především ale opakovaným vypalováním suché trávy. Nebýt periodických požárů, téměř všechna savana zaroste v průběhu několika desetiletí tropickými lesy.
Westbroeka tedy napadlo – a sám to označuje za divokou myšlenku -, že když (jak tvrdí) naši předkové již v době před asi 2 miliony let znali moc ohně, mohli rozsáhlé požáry v tropické oblasti způsobit sami. Obě události spolu určitě nějak souvisí. Nemuselo to být jen tak, že změny klimatu ovlivnily evoluci člověka, ale vliv mohl být obousměrný. Už v době svého vzniku člověk provedl rozsáhlou klimatickou změnu.
Jaké mechanismy vedou od požáru k ledové době? Přeměna pralesa na savanu způsobila erozi. Nerostné látky byly splachovány do oceánu, zde se rozvíjel vodní květ. Rostoucí řasy spotřebovaly při fotosyntéze oxid uhličitý, který coby skleníkový plyn Zemi zahřívá. Výsledkem byla doba ledová.
Jak celou hypotézu testovat? Máme co dělat, abychom nalezli pár fosílií, jak dokumentovat rozsáhlé požáry? Westbroek navrhuje průzkum sedimentů ve velkých afrických jezerech nebo proti ústí velkých afrických řek. Podaří se zde nalézt náhlý vzestup sazí nebo dřevěného uhlí?
Zdroj: Peter Westbroek: Život jako geologická síla, Dokořán, Praha, 2003, http://www.dokoran.cz
Poznámky a výhrady k celé představě:
– V průběhu evoluce člověka bylo ale lidí velmi málo, prošli několikrát "hrdlem genetické lahve". Opravdu by mohli způsobit rozsáhlé požáry?
– Westbroek uvádí, že z doby před 2,4 miliony let máme doklady o prvním použití ohně. Nevím, odkud tuto informaci čerpal. Ze starší literatury mi je však známo, že oheň je spojován až s formami Homo erectus mladšími než 1 milion let.
– Není úplně jasné, proč by první lidé požáry vlastně působili – zřejmě spíše neúmyslně. Těžko si představit, že u tvorů, kteří teprve začali vyrábět první primitivní kamenné nástroje, by něco jako "změna krajiny" mohlo být plánováno. Je ale pravda, že ještě před počátkem zemědělství se např. na našem území skutečně začalo s vypalováním lesů – aby mezolitici přilákali na otevřená prostranství větší zvěř.
– Autor předkládá teorii s lehkou nadsázkou, eventuálně to podle něj mohl být jeden z mnoha vlivů, poslední kapka, díky které pohár přetekl. Představa je to každopádně dosti bizarní.
