Student World

Chris McKay z NASA se domnívá, že důkazem pro existenci života na Titanu by byly proměnlivé koncentrace vodíku v různé výšce atmosféry.

McKay je přesvědčen, že alespoň část místního metanu by mohla být výsledkem činnosti mikroorganismů nějak obdobných pozemským metanogenům. Pokusil se nějak popsat biochemii těchto hypotetických organismů. Podle jeho návrhů by bakterie z Titanu mohly konzumovat vodík a organické molekuly klesající dolů z vyšších vrstev atmosféry. Na jídelníčku titanských metanogenů by podle dosavadních návrhů mohly být acetylen, etan a tholiny (organické heteropolymery, které se mohou hydrolyzovat za vzniku aminokyselin; jsou zřejmě spoluzodpovědné za červenohnědou barvu atmosféry Titanu). Acetylen by byl energeticky nejvýhodnější, na druhé straně na etanu či tholinech se dokáží popásat i pozemské metanogeny.
McKay by za důkaz pro svou teorii pokládal, pokud by byla u povrchu Titanu zjištěna výrazně nižší koncentrace vodíku než výše v atmosféře – byl by totiž neustále vydýcháván místními mikroorganismy. Stejně tak by mohl existovat i gradient třeba v koncentraci acetylenu.
Zdroj: New Scientist
http://www.newscientistspace.com/article.ns?id=dn7716

Jak si McKay přesně představuje metabolismus titanských metanogenů, to není z článku na New Scientistu po pravdě řečeno úplně jasné. Redukce acetylenu na metan (při "dýchání" vodíku) vypadá sice jednoduše C2H2 + 3H2 -> 2CH4 (eventuálně s etylenem jako mezistupněm), ale nahlédnutí do učebnice organické chemie ("zelená příšera" – Červinka, Dědek, Ferles) vede spíše k závěru, že by nedošlo ke štěpení vazby C-C a finálním produktem hydrogenace násobné vazby by byl tedy spíše etan – ovšem těžko říct, jak by tato reakce probíhala v přítomnosti nějakých titanských enzymů… Další nejasnost se týká i tepelné bilance takové reakce (za teploty a tlaku na Titanu). Místní organismy by takto mohly snad získávat energii, kromě toho by však bylo třeba vymyslet ještě mechanismus, jimiž syntetizují svá těla. Zde by se ovšem mohly uplatnit výše zmíněné tholiny.
McKay se domnívá, že fixace vodíku by nemohla probíhat jinak než biologickým procesem. S tím lze jistě také polemizovat, fakt ale je, "obyčejné" atmosferické procesy by neprobíhaly výlučně na povrchu, kde McKay předpokládá příslušné mikroorganismy.

autor Pavel Houser