Dvě nanotechnologické perličky podle New Scientistu: Nanomateriály tvrdší než diamant. Molekulární motory využívající Brownův pohyb dokáží hýbat s makroskopickými objekty.
Větší tvrdost než diamant vykazuje opět uhlík, tentokrát ovšem uspořádaný do jakýchsi prutů ("nanorods"). Proutky se podařilo připravit zahříváním a stlačením známé molekuly 60atomového fullerenu, "kopacího míče". Podmínky úpravy jsou ovšem lehce extrémní, tlak více než 200 atmosfér a teplota přes 2 000 stupňů C.
Úpravou vznikne materiál, který lze škrábat po diamantu; fyzikální příčina tvrdosti modifikovaného fullerenu je ovšem jiná než u diamantu. Průmyslové využití nového materiálu je nasnadě. Nejde jen o tvrdost – už z toho, jak materiál vzniká, je jasné, že vykazuje také velkou teplotní stabilitu.
Poznámka: V článku to přímo zmíněno není, ale lze předpokládat, že tepelná odolnost se ovšem týká jen atmosféry bez kyslíku.
Zdroj + podrobnosti:
http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn7926
Další novinka je ještě podstatně revolučnější, alespoň na první pohled. Měly být vyvinuty molekulární motory, který využívají energii Brownova pohybu a tímto způsobem jsou schopné manipulovat s kapičkami tekutiny.
Tým, který vedl David Leigh z University of Edinburgh, podle svých slov poprvé dosáhl toho, aby molekulární motor pohyboval ne s jinými molekulami, ale s makroskopickým objektem – byť se zatím jedná o pouhé kapičky. Předpokládané využití je třeba při jemné manipulaci s chladicí kapalinou v křemíkovém čipu (klasické pumpy mají v těchto rozměrech problémy s viskozitou kapaliny).
Molekulární motorky by také měly být schopné vytvářet chytré povrchy, třeba různě lepivé. Mezi jednotlivými stavy by mělo jít snadno přepínat. Pro řadu aplikací by byla výhodná i možnost snadno přepínat mezi barvami povrchu. (možnosti: takhle by se třeba daly provádět detailní analýzy metabolismu nějakého léku, které by šlo snadno a automaticky vyhodnocovat)
Zdroj + podrobnosti:
http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn7911
Poznámka: Na pohled to působí trochu divně ve vztahu k druhému termodynamickému zákonu, ale kdo ví? Viz třeba článek "Zpochybnění druhého termodynamického zákona je šancí pro nanotechnologie?"
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/E2132EFD908E9771C1256E970048C2EA
