Určit hmotnost černé díry, hlavně nějaké vzdálenější, není zrovna jednoduché. Lze nějak snadno zjistit, zda hmotnost černé díry bude spíš milionkrát nebo miliardkrát větší než hmotnost Slunce?
Astronomové z University of Arkansas v Little Rock studovali černé díry v 37 spirálních galaxiích včetně Mléčné dráhy a galaxie v Andromedě. Vyšli z všeobecně sdíleného předpokladu, že černé díry se nacházejí ve středech galaxií.
Srovnáním známých dat došli k závěru, že tvar galaxie možná závisí na hmotnosti černé díry v jejím nitru. Čím menší úhel svírají ramena galaxie (čím je „stlačenější“), tím větší by měla být hmotnost centrální černé díry. Například galaxie v Andromedě má uprostřed černou díru o hmotnosti asi 200 milionů Sluncí a její ramena svírají úhel pouhých 7 stupňů. Naopak u galaxie Trojúhelník má vnitřní černá díra jen asi 1500násobek hmotnosti Slunce a její ramena „volně vlají“ a svírají úhel asi 42 stupňů.
Pokud by se tato souvislost potvrdila, mohli bychom řadu informací o černých dírách zjistit pozorováními, která lze provádět do vzdálenosti miliard světelných let. V minulosti se už uvažovalo o vztahu mezi hmotností černé díry a velikostí výdutě hvězd v jádru galaxie, v praxi byla ovšem tato metoda spojena s řadou nejistot. Omezení má i určení hmotnosti černých děr z pohybu okolních hvězd. Díky tomu máme sice současné údaje včetně těch, z nichž vyšli vědci při odhadu závislosti, metoda je ale použitelná jen v galaxiích dost blízkých na to, abychom v nich dokázali rozlišit jednotlivé hvězdy.
Na New Scientistu se ovšem upozorňuje, že černé díry nejsou statickými objekty. Nejprve musejí vzniknout a pak bobtnají tím, jak „luxují“ své okolí. Vztah mezi hmotností černé díry a tvarem galaxie se může také měnit v průběhu vývoje galaxie (přičemž vzdálené galaxie vidíme „starší“, takže v takovém případě by s růstem vzdálenosti rostla také systematická chyba). Ne všechny galaxie jsou také spirálního typu.
Zdroj: New Scientist
Viz také
Nejmenší a nejlehčí černá díra
