Jen málo se ví, že čínská říše za vlády dynastie Čchin byla velmi blízko od přijetí křesťanství za státní náboženství. Nakonec tomu zabránily především spory, které měli křesťané sami mezi sebou…
Pokud jezuitů obrátit Čínu na víru pravou je spojen především se jménem Matea Ricci (1552 – 1610). On a další jezuité, kteří přišli do Číny, získali velký vliv na císařském dvoře především vzhledem k tomu, že v 17. století měla již Evropa před Čínou co se týče technologií a praktických znalostí náskok.
Ricci tak získal dokonce státní plat a jeho reputace rostla především v souvislosti s tím, že dokázal předpovídat astronomické události přesněji než místní hvězdáři (čínské státní obřady souvisely s děním na obloze, koneckonců, vládnoucí dynastie byla vždy u moci především díky "mandátu Nebes"). Taktéž předvedl Číňanům první hodinky s pérem a nakreslil mapu světa. Jeho druhové přeložili do čínštiny Eukleidovy Základy geometrie (mimochodem, dílo, které počtem svých vydání drží druhé místo za Biblí), které významně ovlivnily čínské matematiky – ti sice co se týče praktických výpočtů příliš za Evropou nezaostávali, neznali však nic na způsob axiomatického systému a metodiky založené na kombinaci indukce a dedukce (důkazy sporem apod.).
Ricci taktéž dokázal přistupovat citlivě k místním zvyklostem. Neodmítal kult předků (pokládal ho za "civilní obřad") ani konfuciánskou etiku a politickou praxi. Jako svého ideového protivníka chápal pouze buddhismus s jeho vlastní, od křesťanství zásadně odlišnou metafyzikou – a buddhismus byl již v Číně od doby Tchangů stejně ve zřetelné defenzívě. Místo sutany nosil Rici mandarínský oděv.
Čínský císařský dvůr byl připraven konvertovat ke křesťanství. Ricci pouze žádal papeže, aby Číňanům jako výjimku povolil kult předků. A zde začaly potíže. Klement XI uctívání předků nejen nepovolil, ale dokonce přímo zakázal. Ricci přišel o všechny trumfy.
Ve stejné době se i do Číny přenesly také spory, které existovaly mezi jednotlivými křesťanskými řády v Evropě. Františkáni a dominikáni se pokoušeli docílit omezení vlivu jezuitů. Kromě věroučných sporů se taktéž lišily přístupy těchto řádů: Zatímco jezuité působili především na císařském dvoře a snažili se obrátit na novou víru vzdělaneckou elitu, ostatní řády se spíše soustředily na působení v lidových masách.
Následkem těchto sporů byli křesťanští misionáři z Číny roku 1724 vykázáni – v té době však jejich vliv již beztoho upadal.
Kromě Ricciho působila na čínském císařském dvoře i řada dalším misionářů, kteří byli současně vědci. Např. belgický misionář Ferdinand Verbiest (1623 – 1688) a německý jezuita a astronom Johann Adam Schall von Bell (1592 – 1666), který se stal vedoucím císařského astronomického ústavu. Italský malíř a architekt Giuseppe Castiglione (1688 – 1768) postavil nedaleko Pekingu v západním stylu dokonce i císařský palác.
Díky Ricciho korespondenci se do Evropy dostaly první informace o hře Go. A druhá perlička: Ricciho hrob je dodnes udržován za státní peníze, mimochodem je součástí prostor pekingské stranické školy 
(tato poznámka je samozřejmě v kontextu českých dějin ne tak docela neutrální, byť role jezuitů u nás je zřejmě spíše záležitostí na dlouhou studii…).
