John R. Wilmoth, šéf sekce OSN pro světovou populaci, oznámil na odborné konferenci v Seattlu nejnovější prognózy OSN o vývoji populace.
Z dnešních 7,3 miliard lidí bude v roce 2050 9,7 miliard, do roku 2100 pak 11,2 miliardy. Na vině (dá-li se to tak říci, ovšem populační exploze se obvykle vnímá jako jev negativní) je samozřejmě především subsaharská Afrika. Modely OSN odhadují, že existuje jen relativně malá pravděpodobnost, že by světová populace v tomto století kulminovala a růst se zastavil – tomuto scénáři se dává šance jen 23 %.
V USA se očekává, že počet obyvatel se zvýší ze současných 322 milionů na 450 v roce 2100; nespecifikuje se, nakolik je to dáno rozdílem v plodnosti a úmrtnosti, a nakolik migrací. V Africe dnes žije 1,2 miliardy lidí, střední očekávaná hodnota pro rok 2010 je 4,5 miliardy. Plodnost zde neklesá zdaleka tak rychle jako v Asii a Latinské Americe počínaje 70. lety 20. století. Pokles plodnosti se dokonce zpomaluje (poznámka: to už jsou samozřejmě „n-té derivace“ a takovéhle výroky se dají ohýbat dost účelově, asi jako „tempo růstu inflace zpomaluje“), a to včetně dnes nejlidnatější africké země, Nigérie.
V Asii se už v polovině století zřejmě objeví vrchol křivky následovaný poklesem. Z 4,4 miliard bude 5,3 kolem roku 2050 a 4,9 na přelomu století – zřejmě zdě tedy přesto bude i v roce 2100 žít víc lidí než v Africe.
OSN také odhaduje poměr ukazatele PSR (potential support ratio), který popisuje stárnutí populace. PSR je definován jako poměr počtu lidí ve věku 20-64 k počtu lidí starších než 64 let – možná ekonomická interpretace zní cca důchodci ku produktivní věk. V USA se průměrný věk zvýší v roce 2100 z 38 na 45 let, ukazatel PSR ze 4 sníží na 1,9. Odhadované změny pro další země: Německo z 2,9 na 1,4, Čína ze 7,1 na 1,4, Mexiko z 8,1 na 1,4 (Poznámka: to, že se opakuje 1,4, je náhoda, nebo to má nějaký hlubší matematický smysl? Asi neodpovídá žádnému stabilnímu stavu ani ničemu podobnému.)
PSR vyšší než 5 budou mít v roce 2100 následující země: Niger, Somálsko, Nigérie, Gambie a Angola.
Stárnutí populace čeká Čínu, Indii i Brazílii – tyto země jsou nyní na vrcholu z hlediska poměru populace v produktivním věku, pobírají tzv. demografickou dividendu. Nyní si ale musí vytvořit přebytek na horší časy. (Poznámka: Jak v ČR, máme též období demografické dividendy?)
Vezměme si teď ovšem, co předpovídali experti OSN v minulosti, třeba dle Ridleyho knihy Racionální optimista, zachovejme i trochu autorovy jízlivosti. Zůstaňme jen u odhadů vývoje populace, pomiňme prognózy o vyčerpání zdrojů nebo opakující se strašení WHO (samozřejmě, že některé poplachy jsou vždy plané, s tím se nic dělat nedá). V minulosti OSN odhadovala 15 miliard v roce 2050. Paul Ehrlich (ano, to je ten člověk, který se vsadil s ekonomem Simonem ve známé sázce o cenách komodit/vyčerpání zdrojů a mýlil se téměř ve všem, co kdy prohlásil, spolu s celým slavným Římským klubem) a John Holdren (totéž, což mu však nezabránilo stát se Obamovým vědeckým poradcem) pak předvídali minimálně 20 miliard v roce 2010.
Ridley cituje i jiný odhad, vrchol 9,2 miliard kolem roku 2075 a pak pokles.
Takže – podobné prognózy, jako výše zmíněné odhady OSN, si bez kritické oponentury zaslouží skepsi, i když aktuální čísla se už nesnaží evokovat apokalypsu.
Zřejmě tím zdaleka nejlepším opatřením ve prospěch snížení populace je podpora vzdělávání žen. Evolučně je u lidského druhu dost dobře možné, že ženy chtějí mít relativně málo dětí, jimž by se ale dostalo kvalitní výchovy, kdežto muži by rádi spoustu potomků, o jejichž výchovu by se ale sami tolik starat nemuseli. Tím, že vzdělání posiluje pozici žen, dává jim i moc. I tady ale známe výjimky: v Keni dokončí základní škodu 90 procent dívek, země má ale dvakrát vyšší míru porodnosti než Maroko, kde základní vzdělání má jen 72 procent dívek.
Matt Ridley: Racionální optimista, Argo a Dokořán, 2013
Zdroj: American Statistical Association, ScienceDaily.com, Matt Ridley: Racionální optimista a další
