Pokusy o spojení vědy a náboženství obvykle hovoří o tom, že věda dokáže odpovědět na otázku "jak", nikoliv však na otázku "proč". Tato druhá rovina věci by pak měla zůstat doménou náboženství. Nicméně uvedené rozdělení poněkud kulhá.
V první řadě celá koncepce připomíná rozdělení na "dvě pravdy", které se objevilo už ve scholastické filosofii a vrcholu zřejmě dosáhlo v době Galilea. Pravda vědy a pravda víry se v těchto případech ovšem vyvracely. Nynější oddělení otázky jak a proč zdánlivě tento rozpor stírá, jde spíše o odpovědi na "různé rovině" než o výroky opačné.
Samozřejmě bychom celý přístup mohli chápat jako určitou berličku, kterou využívají lidé v to či ono věřící (zejména pokud jsou vzdělaní či sami vědci). Na druhé straně ale toto rozdělení často uznávají i vědci ateističtí, kteří podle vlastních slov sami popisují ono "jak", ale záměrně ignorují "proč". Problém je to tedy hlubší.
Proč problém? Jak to, že problém? Celé rozdělení totiž značně kulhá. Představte si klasický problém evoluční biologie. Otázky "proč má žirafa dlouhý krk" a "jak se stalo, že žirafa má dlouhý krk" de facto splývají. Stalo se to tak/proto, že krátkokrké odrůdy žiraf díky působení přírodního výběru vymřely, zřejmě v souvislosti s tím, že nedosáhly na vysoko umístěnou potravu v korunách stromů. Jaroslav Flegr ve svých skriptech z evoluční biologie dokonce uvedený příklad používá k tomu, že se snaží zrušit tabu nad otázkou "proč". Ve vědě je podle něj legitimní ptát se "proč", v biologii pak dokonce i odpovídat teleologickým "proto, aby". Ani otázka, ani odpověď v sobě neobsahují (v biologii) zřejmě nic mystického, proč by mělo smysl vést dělící čáru mezi vědou a náboženstvím.
Přejděme z biologie do fyziky. Ani zde nedává rozdělení na jak a proč příliš smysl. Jak kámen padá k Zemi? Způsobem, který matematicky popíšeme gravitačním zákonem. Proč padá k Zemi? Nu, protože platí onen zákon. Otázka "proč" opět neodkazuje k ničemu náboženskému.
Kritika tohoto rozdělení je mimochodem demonstrována i na případě výkladu blesku
(http://vesmir.cts.cuni.cz/11_2002/648.htm).
V tomto článku, který vyšel v časopise Vesmír jako recenze knihy J. Grygara "Svět vědy a víry", je navíc obsažena i kritika koncepce "Boha mezer".
Rozdělení otázky "jak" a "proč" ovšem obhajuje třeba i Brian Greene v knize Elegantní vesmír. Pravda však je, že v tomto případě se hovoří o kosmologii, což je díky obecnosti tématu přece jen určitý posun. Nicméně i v kosmologii je chápání toho "jak věci začaly" i minimálně částí odpovědí na otázku "proč začaly". Ostatně kosmologie ono "proč" v sobě obsahuje už tím, že je podobně jako mýtus vyprávěna přirozeným jazykem, často až v náboženských pojmech.
Rozdělení na "jak" a "proč" by snad mohlo být oprávněné jenom v úplně nejobecnější rovině – "proč něco vůbec existuje". I zde ale fyzika doufá, že dodá odpovědi, které se nebudou muset ohánět empirií (protože taková je hodnota té a té konstanty, o čemž se lze přesvědčit tím a tím měřením), ale budou vycházet přímo z teorie samé. Cokoliv jiného, než existence "jaká je" by bylo nemožné a vnitřně rozporné.
To bychom se už dostali k otázce počátečních podmínek a jejich úloze v našem chápání vesmíru. Tento článek se spíše snažil říci, že "jak" a "proč" nejsou otázky vedoucí nutně ke dvěma různým odpovědím…
