***pravidlené páteční „přetištění“ staršího článku
Lambda síla (kosmologická konstanta) podle všeho způsobuje, že rychlost rozpínání vesmíru se bude neustále zrychlovat. Co bude na budoucím vesmíru především zajímavého? Nejspíš jeho nekonečné trvání…
John D. Barrow uvažuje, že vakuová energie postupně „potře“ veškeré další formy hmoty a energie (čemuž právě odpovídá zrychlující se rozpínání). Vesmír se podle Barrowa zřejmě zrodil inflací ze stavu kvantového vakua a posléze v něm právě tato síla převládne.
Podobně jako černá díra nemá vlasy, i budoucí (de Siterův) vesmír bude mít určité vlastnosti bez závislosti na tom, co se odehrálo v raných stadiích, bez ohledu na to, jaká byla struktura vesmíru v jeho raných dnech. Vše bude dokonale smazáno, vesmír se vyhladí do „dokonalé“ stejnorodosti.
Zaniknou gradienty a s nimi i možnost nějak přenášet informaci – a tedy i život. Poslední živí tvorové budou odřezáváni stále více od okolního vesmíru, kvůli zrychlení už nebudou schopni zachytit žádné signály z vnějšího světa. Stejné vlastnosti by pro ně mělo nitro černé díry. Posléze už nebude detekovatelné, zda ve vesmíru vůbec kdy jaký život existoval.
Nicméně Barrow ve svých úvahách pokračuje ještě dál. Protože popsaný vesmír bude existovat navždy, vše, co v něm v principu může nastat, byť je to jakkoliv nepravděpodobné, v nekonečném čase náhle dostává šanci (ba v jistém ohledu nastat dokonce musí). A tak se může stát skoro cokoliv – vesmír třeba může mít nějakou šanci na kvantový přechod do podoby úplně jiného vesmíru. Nebo může k takovým fázovým přechodům docházet lokálně – nastávala by pak obdoba inflace, nové expandující oblasti s novými počátky.
Snad je náš vesmír v nějakém ohledu skutečně takto sebeprodukující. Snad dokonce nějaké civilizace ovládnou techniky k vyvolávání lokálních inflací. Ale ať tak či onak, uzavírá Barrow, podél naší světočáry, nakonec zavládne jednotvárnost bez hvězd a bez života. Navždy.
Zdroj: John D. Barrow: Teorie ničeho, Mladá fronta, Praha, 2005
