Co si dnes myslíme o podstatě tzv. skryté hmoty?
Odpovídá Luboš Motl, doktor teoretické fyziky a ve svých 30 letech již assistant professor na Harvardu.
Stále věříme tomu, že ve vesmíru je hodně skryté hmoty (podle měření sondy WMAP je asi za 70 procent energie ve vesmíru odpovědná kosmologická konstanta, 5 procent připadá na viditelnou hmotu složenou převážně z protonů a neutronů a zbylých 25 procent musí tedy být skrytá hmota).
Dnes se zdá celkem jasné, že část skryté hmoty musí pocházet z velkého množství určité nové, dosud neobjevené elementární částice. Konkrétní modely v teorii superstrun i v jiných náhledech předkládají řadu kandidátů, o jakou částici jde. Kandidátů je dostatek, nástrojů, jak vybrat toho správného, však zatím máme pramálo.
Nějaké nové poznatky o černých dírách?
Pro kosmologii je důležité zjištění, že masivní černé díry se nalézají ve středu galaxií. Nashromáždily se téměř jasné důkazy toho, že třeba ve středu naší Mléčné dráhy – který je opticky v souhvězdí Střelce – sídlí obří černá díra Sgr A* o hmotnosti 2,5 miliónů Sluncí. To je sice stále "pouze" zlomek promile hmotnosti celé Galaxie, ale taková černá díra ve skutečnosti nese většinu entropie naší Galaxie.
Díky objevu, že takové velké černé díry jsou skoro všude, vzrostla asi o 10 řádů naše představa o velikosti entropie pozorovatelného vesmíru. Dříve předpokládaná entropie asi 10^95, jejíž většinu tvořilo reliktní záření, se najednou zvětšila na 10^100 (v jednotkách Boltzmannovy konstanty). Rozhodující podíl na ní mají masivní černé díry.
