Pierre-Simon de Laplace je znám především svým démonem, tedy bytostí, která by dokázala vypočítat do nejmenších detailů budoucnost celého vesmíru. A často se cituje také jeho výrok, který údajně pronesl v rozhovoru s Napoleonem, když se ho tento zeptal, kde je v modelu jeho kosmu místo pro Boha: "Nepotřeboval jsem ho." Nicméně tím se Laplace zdaleka nevyčerpává…
– Zdrojem následujících informací je článek Michala Čiháka (Pierre-Simon de Laplace a inverzní pravděpodobnost, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 47/2002) –
Zajímavé je, že zatímco příslušné antináboženské myšlenky jsou spojovány s osvícenstvím a francouzskými revolucionáři, pravdou v případě Laplaceho byl opak. Revoluce jej málem připravila o život (jiní vědci takové štěstí neměli a namísto onoho "málem" skončili gilotinou, nejznámější z obětí je zřejmě zakladatel moderní chemie Lavoisier), byl donucen uprchnout z Paříže a skrývat se na venkově. Do hlavního města se mohl vrátit teprve po pádu jakobínů. Posléze podpořil Napoleona a po jeho pádu monarchistickou vládu.
Kromě svého démona se Laplace uplatnil především v teorii pravděpodobnosti, kdy zavedl pojem tzv. inverzní pravděpodobnosti (tj. jak je pravděpodobné, že by platil opak hypotézy – to je možné často vypočítat snadněji než pravděpodobnost původní).
Ze známějších úloh se Laplace zabýval např. problémem chlapečka a holčičky, tj. je skutečně stejná pravděpodobnost narození obou pohlaví. Dlužno dodat, že problém byl řešen bez složitých teoretických konstrukcí, které by k tomu dnes mohla říct evoluční biologie (vše se samozřejmě odehrávalo dávno před Darwinem).
Cílem přitom nebylo jev interpretovat, ale pouze potvrdit či vyvrátit hypotézu, že narození chlapce je pravděpodobnější než narození dívky. Laplace přitom správně odhalil, že chlapci se rodí častěji než dívky, přičemž stanovení bylo provedeno právě na základě určení doplňkové pravděpodobnosti "a co když to tak není". tato pravděpodobnost přitom vyšla jako velmi nízká…
