***oznámení České astronomické společnosti
Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního „odpadu“, který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 h SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 h SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.
Kometa 55P/Tempel-Tuttle obíhá kolem Slunce s periodou 33 let a při každém návratu doplní do okolí své dráhy nový „mladý“ materiál. Tato různě stará vlákna částic se pak postupně dostávají i do blízkosti Země a při srážce těchto meteoroidů s horními vrstvami atmosféry ve výšce přibližně 100 km v ní obvykle krátce zazáří a odpaří se. Střetávací rychlost je velmi vysoká – pohybuje se kolem 71 km/s a průměrně lze spatřit okolo 30 meteorů za hodinu. Kometu nezávisle na sobě objevili William Tempel v prosinci 1865 a Horace Tuttle v lednu 1866, na základě dalších pozorování byla kometa identifikována s kometami pozorovanými při předchozích návratech v letech 1366 a 1699.
Mimořádná maxima meteorického roje nastala 12.–13.11.1833 (~2000 met./hod.), 13.–14.11.1866 (2000–5000 met./hod.), doslova meteorický déšť mohli pozorovat v USA dne 17. 11. 1966, na obloze se po přepočtu dalo zaregistrovat přibližně 144 000 meteorů za hodinu!
Při návratu komety ke Slunci v roce 1932 (tedy před dvěma návraty komety) vzniklo vlákno částic, které potká naše planeta v ranních hodinách 19. 11. 2006. Na základě předpovědi Davida Asherova a Jeremie Vaubaillona se pro pozorovatele v západní Evropě, Africe a na východě severní a jižní Ameriky může naskytnout mimořádná podívaná mezi 5:45–5:55 h SEČ, frekvence by se mohla pohybovat kolem 100 meteorů za hodinu. Předpověď přesného okamžiku tak ostré maximální aktivity je však nejistá.
Šanci mají i pozorovatelé ze střední Evropy, i když astronomická noc trvá jen do 5:28 h SEČ. Pozorovat se dá i za astronomického a nautického soumraku, který přejde od 5:59 h SEČ do občanského soumraku (svítání), Slunce vyjde v 7:19 h SEČ. Měsíc je den před novoluním, a tak nebude na obloze vůbec rušit. Souhvězdí Lva vychází nad obzor hodinu po půlnoci, vpravo od nejjasnější hvězdy Regulus (jasnost +1,4 mag) v souhvězdí Lva lze dobře pozorovat i planetu Saturn (jasnost +0,5 mag).
Pozorování je vhodné začít hodinu před předpovězeným maximem, tedy od 4:45 h SEČ. Spatříte-li velmi jasný meteor (tedy bolid o jasnosti -4 mag či jasnější), pokuste se zaznamenat si přesný čas úkazu, jeho dráhu na obloze, místo a další okolnosti pozorování. O tyto údaje má zájem Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově, na záznam Vašeho pozorování použijte Formulář pro hlášení bolidů na http://www.asu.cas.cz/cesky.
Ivo Míček,
místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu
