Média zklamala: BSE se nepřenáší masem. Geneticky upravená kukuřice by se mohla stát základem vakcíny proti AIDS, Číňané chtějí přistát na Měsíci, jak odklánět asteroidy mířící k Zemi, výuka anglické výslovnosti zastřižením jazyka, bude na Zemi v budoucnu dostatek sladké vody? Pravidelná série odkazů na další webové zdroje…
Tzv. nemoc šílených krav se masem zřejmě nepřenáší, píše nyní Idnes. Bohužel však právě mainstreamová média v minulosti pomáhala celou hysterii rozdmýchat. I nyní celý článek vyznívá tak, že BSE se sice nepřenáší hovězím masem, ale bezpochyby tkání obsahující tuk.
Přitom navíc není dokázáno ani to, že se na člověka nemoc přenáší konzumací jakéhokoliv masa kromě lidského (nemoc kuru z Nové Guineje). Je pravděpodobnější, že její příčiny u člověka jsou spíše genetické. V laboratorních pokusech se opakovaně podařilo prokázat nákazu po injekci prionů do svalu či hlavy, to je něco o dost jiného než konzumace masa. (Poznámka: Dokázat, že se něco nepřenáší, samozřejmě prakticky nelze. Tedy přesněji: nejsou známy jednoznačné důkazy o tom, že by se BSE na člověka přenášela konzumací masa infikovaných zvířat. Něco jiného jsou zákroky typu transplantací apod.)
Celá kauza BSE tak ještě spíše než selhání technologií používaných v zemědělství a v potravinářském průmyslu ukazuje na selhání médií.
V Jižní Koreji objevila se podivná (léčebná? výuková? :-)) metoda pro zlepšení anglické výslovnosti: zastřihnutí jazyka.
Pravidelný týdenní přehled událostí v kosmonautice přináší česky psaný Space Portal.
O tom, jak měnit dráhu asteroidů blížících se k Zemi, se můžete dočíst na serveru science.sk.
Ještě jednou trocha astronomie: lety lidské posádky na měsíc neskončily, do roku 2010 by zde chtěli přistát Číňané.
Nedostatek sladké vody v budoucnu zřejmě nehrozí. Zajímavý rozhovor na toto téma, kde se mj. diskutuje i o problematice zavlažovacích zařízení ve starověku, přináší Ihned.
Stoupající teplota vody v oceánech se příliš nelíbí Velkému bariérovému útesu, píše New Scientist. Přitom korálové útesy jsou spolu s tropickými pralesy dosti významnými ekosystémy.
Podruhé New Scientist: Bílkovinu, která by se stala základem vakcíny proti AIDS, by snad mohla vytvářet geneticky modifikovaná kukuřice, kterou vyvinula firma ProdiGene.
