Světoznámý Stephen Hawking má za sebou významné jubileum, čeští chemici vyvinuli nový lék na hepatitidu B, znáte metody rychločtení? A i další záplava linků: Speciální chemická laboratoř pro výzkum Marsu, v Pascalově trojúhelníku se ukrývají fraktály, na Venuši by mohl být život, Anglii obývali ještě před 10 000 lety nosorožci…
V denním tisku jsme nedávno mohli zaznamenat zprávu o objevu preparátu Hepsera, nového léku proti hepatitidě B, který vyvinul tým Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze. Z USA do ČR plynou licenční poplatky ve výši stovek milionů korun. "Náš ústav je druhým největším plátcem daní v Praze 6, hned po Českých aeroliniích," uvedl jeho ředitel Zdeněk Havlas. Podrobnosti na Idnes.
Metody rychlého a efektivního čtení popisuje článek ve vědecké sekci Neviditelného psa. Ovládáte něco z toho a můžete sdělit své postřehy a zkušenosti?
Životního jubilea (60 let) Stephena Hawkinga si všímá vědecká rubrika Ihned.
Matematická lahůdka opět z Neviditelného psa. Jak spolu souvisí Pascalův trojúhelník a fraktály?
Podruhé Idnes: Opět se vynořují spekulace o možném životu na Venuši, nikoliv na sežehlém povrchu, ale spíše v mracích. Dohady se odvíjejí především od existence sulfanu a oxidu siřičitého, tedy plynů, které jsou typické pro systémy mimo chemickou rovnováhu (oba plyny spolu reagují, nějaký proces v atmosféře je tedy musí doplňovat; kandidátem jsou bakterie). Několik kilometrů nad povrchem Venuše by navíc mohl být snesitelný tlak a teplota asi 70 C, při které by mohly existovat i kapičky vody v kapalném stavu…
Pravidelný týdenní přehled dění na poli kosmonautiky opět nabízí Space Portal. Vybíráme z nich: „V současné době se v Severním ledové oceánu testuje seizmometr pro měření tloušťky ledu. Obdobný přístroj by se mohl nacházet na palubě sondy určené pro výzkum Jupiterova měsíce Europy, na kterém se předpokládá tekutý oceán ukrytý pod vrstvou ledu, tvořícího povrch měsíce.“
Srstnatí nosorožci se ještě na konci doby ledové pásli v Anglii. Více opět Ihned.
NASA by ráda dostala na Zem vzorek z komety. Informace o projektu přináší New Scientist.
Popis miniaturní chemické laboratoře na čipu přináší Tiscali. Je zde uvedena zajímavá (a netriviální) aplikace týkající se výzkumu vesmírných těles. Podle autora bude snad možné provádět chemické analýzy přímo na místě (např. na Marsu), aniž by sonda musela odvážet vzorky zpět na Zem.
