Koalice více než milionu mravenišť ničí konkurenci, původ vyšších savců i nalezení Gilgamešova Uruku (včetně podivné interpretace v českých médiích), vesmírná turistika i kosmické záření, diskuse o sociobiologii a podivném poli ležícím mezi přírodními a společenskými vědami…
Obrovskou kolonii mravenců popisuje server FlashNews. Argentinští mravenci vytvářejí v jižní Evropě obrovské společenství více než 1 milionu mravenišť, které nemilosrdně bojuje s původními evropskými druhy. Argentinští mravenci se zřejmě dokáží poznat navzájem. Máme před sebou ukázkový případ skupinové strategie (byť někteří neodarwinisté tento způsob výběru neuznávají); paradoxní přitom je, že ve své původní vlasti se argentinští mravenci potírají navzájem.
Kdy se objevili první „praví“ savci, tedy placentálové? Na tuto otázku se pokouší odpovědět Idnes. Tým amerických a čínských vědců, kterým se objev podařil, uvádí, že první placentálové byli velcí jako myš a žili přibližně před 125 miliony let. Šlo o hmyzožravce – to vcelku odpovídá dosavadním představám, podle kterých první vyšší savci nejspíše připomínali dnešní rejsky. Šlo zřejmě o noční živočichy, kteří se tímto způsobem chránili před dravými dinosaury. Idnes si však neodpustila chybu, když placentály označuje za přechodný článek – placentálové jsou přitom podle taxonomie prostě vyšší savci a patří mezi ně i primáti včetně člověka.
Poměrně podivné jsou informace přinášené českými deníky ohledně nového archeologického objevu v Mezopotámii. Jak uvádí např. Ihned, objeven měl být Gilgamešův Uruk. Přitom toto město už ale dávno známo je, pochází odtud řada známých sumerských i pozdějších památek (socha Dáma z Varky apod.). Velmi zvláštní: Gilgameš navíc samozřejmě nijak nesouvisí s vynálezem klínového písma. Uvedené informace doporučuji brát s velkou rezervou.
Který šťastlivec si koupil druhou „komerční“ letenku do vesmíru? 28letehého Jihoafričana vyjde cesta alespoň na 20 milionů dolarů. Podrobnosti přináší vědecká rubrika Tiscali.
Odkud pochází vysokoenergetické kosmické záření? Podařilo se zřejmě identifikovat zdroje mimo sluneční soustavu, uvádí New Scientist. V podezření jsou galaxie obsahující ve svém středu obrovské černé díry.
K diskusi o sociobiologii a střetu mezi humanitními a přírodními vědami se s brilancí sobě vlastní vyjadřuje J. Zrzavý v článku v časopise Vesmír. Minimálně jako úžasnou slovní ekvilibristiku lze zmíněný text vřele doporučit. Navíc navozuje i poměrně zajímavou otázku, nakolik jsou „velké“ teorie typu neodarwinismu skutečně testovatelnými hypotézami v pravém slova smyslu a nakolik jde spíše o metodické rozvrhy. Taktéž o potřebě minimalizovat emoce a subjektivitu při vědeckém popisu. A i o tom, že při popisu obecné koncepce nemusíte znát konkrétní způsoby, jak se to či ono projevuje (vlk má zuby proto, aby jimi sežral Karkulku, přitom nemusíme hledat konkrétní gen odpovědný za tvorbu zubů).
Na závěr: Pravidelný týdenní přehled dění v kosmonautice (česky) přináší Space Portal.
