Při příležitosti 50. výročí objevu struktury DNA uvedl James Watson, že bychom se neměli bát měnit genetickou informaci člověka. Virus SARS rychle mutuje, a nalezení vakcíny se proto jeví být poměrně problematické. K čemu dospělo vyšetřování havárie Columbie? A pak zde ještě máme nové slitiny titanu, snahu vytvořit přidáním genů petunie modrou růži, možné využití enzymu upírů-netopýrů v medicíně či pokus vyrobit stejné víno, jaké se pilo v antice. Následuje pravidelný přehled odkazů…
Netopýři – upíři obsahují ve slinách enzym, který brání srážení krve. Nyní někoho napadlo, že by tímto způsobem bylo možné rozpouštět krevní sraženiny tam, kde ohrožují lidský život – např. u infarktů.
Více Idnes
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030422_145622_vedatech_mad&t=A030422_145622_vedatech_mad&r2=vedatech
Poznámka: Porušenou srážlivost krve mají i diabetici; nějaký enzym podobný tomu netopýřímu by snad mohli poskytovat i komáři.
Druhá perlička podle Idnes: Vědci se pokusili vyrobit víno, které by svojí chutí maximálně připomínalo odrůdy konzumované v antice. Výsledek je prozatím poněkud rozpačitý.
Více Idnes
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030424_144049_vedatech_mad&t=A030424_144049_vedatech_mad&r2=vedatech
Poznámka: V článku se správně píše o ředění vína. Běžný poměr byl zhruba podobný dnešnímu střiku, tj. dvě deci do půl litru výsledného nápoje. přidávaná slaná voda (z dnešního hlediska podivná kombinace) sloužila také ke konzervaci nápoje. Co naproti tomu působí v původním článku trochu divně, je tvrzení o tom, že antická vína byla silnější než ta dnešní. Procento alkoholu, které lze kvašením získat, je totiž docela omezené, protože při určité koncentraci již kvasinky hynou. V antice nebyla ještě známá destilace, tj. víno nebylo možné ani lihem dosycovat dodatečně.
Virus způsobující SARS rychle mutuje, i proto bude zřejmě poměrně obtížné proti němu vyvinout vakcínu.
Více informací: Např. Ihned. http://ihned.cz/index.php?p=002600_detail&article[id]=12690610&article[area_id]=10008980
(omluva: odkaz zřejmě není aktivní, ježto náš redakční systém nemá v oblibě hranatou závorku v hyperlinku).
Jaký je po téměř čtvrt roku od havárie raketoplánu Columbina stav vyšetřování?
Více Space Portal
http://portal.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=434&mode=thread&order=0
Na obzoru by mohla být nová titanová slitina, samozřejmě s potenciálním využitím v kosmonautice
Více: (upozornil Martin Kostera)
http://space.com/businesstechnology/technology/new_alloy_030422.html
http://www.nature.com/nsu/030414/030414-12.html
http://www.tytlabs.co.jp/office/ewhatsnew/etech/e20030421gum.html
Jak prostřednictvím vnášení nových genů vytvořit modrou růži? A proč se to nedaří?
Více ve vědecké sekci Neviditelného psa
http://pes.internet.cz/veda/clanky/29843_0_0_0.html
Poznámka: Protože růže je pokládána za královnu květin a modrá je většinově nejoblíbenější barva (navíc je vnímána i jako "transcendentní", asi hlavně kvůli barvě oblohy), byla by modrá růže skutečně jakýmsi archetypem. Zájemci si mohou vlastní modrou růži připravit z růže obyčejné docela jednoduše i doma – nejlépe čpavkem (v zásaditém prostředí se změní barva některých barviv, které fungují podobně jako indikátory v analytické chemii). O až magické přitažlivosti modré růže svědčí i to, že se tato květina prodává v umělé formě, přičemž umělé květiny se jinak snaží spíše o nápodobu, ne o nové formy.
Na závěr náš oblíbený New Scientist:
Objevitel DNA se domnívá, že bychom se neměli bát zásahů do genetické informace, kterými můžeme zlepšit lidské životy (fyzické zdraví i kognitivní schopnosti). U příležitosti 50. výročí objevu James Watson řekl něco ve smyslu: "Nedomnívám se, že bychom se zásahy do DNA stavěli na roveň bohům, protože žádní bohové nejsou."
Více
http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99993659
