Student World

Přinášíme poslední odkazy pro tento rok. Jaká je budoucnost největších urychlovačů částic? Znamená více oxidu uhličitého v atmosféře lehčí život pro rostliny? Jak vyrábět déšť z mořské vody? Kde si lidé poprvé ochočili psy? Co se vlastně děje, pokud přerušíme kontakt mezi hemisférami lidského mozku?

Jak to vypadá s budoucností obřích urychlovačů částic? Projekt zatím největšího urychlovače zastavil Kongres v roce 1993. Nakolik je toto rozhodnutí pro fyziky nepříjemností a nakolik jde o skutečnou tragédii? Ekonomická recese možná způsobí další odklady, nad projekty se zejména v USA stahují mračna. Podrobnější popis přináší vědecká rubrika Neviditelného psa.

Stroj na déšť? A ještě na to získat grant? To až příliš připomíná rčení „obchodník s deštěm“. Skutečně k tomu ale došlo podle zprávy ČTK zveřejněné např. na Tiscali. Bohužel chybějí podrobnosti. Někde (Technet?) však bylo poznamenáno, že stroj vytvářející déšť bude odpařovat mořskou vodu a přitom využívat pouze energii pobřežního větru. Největším problémem se však jeví možné zasolení aparatury.

Rostliny při fotosyntéze vážou oxid uhličitý. Čím více CO2 v ovzduší, tím rychleji by se jim tedy mělo růst. Jenomže tahle jednoduchá logika se tak docela nepotvrdila. Podrobnosti přináší Idnes. Mimochodem – ony rostliny samozřejmě přežily i dobu ledovou, kdy bylo oxidu uhličitého v atmosféře podstatně méně než dnes. Selekce však vedla tehdy ke vzniku nových druhů, schopných lepší absorpce CO2.

Pocházejí psi z vlků? Tuto otázku jsme již několikrát řešili i přímo na Science Worldu. Další příspěvek k tématu přináší Ihned. Výsledek je zajímavý: Genetická variabilita plemen psů je největší v jihovýchodní Asii. K domestikaci tedy mělo podle článku dojít právě někde v Číně, do Nového světa přišel již pes ochočený spolu s přestěhovalci, totéž platí pro Evropu (námitka: k domestikacím ovšem mohlo dojít i víckrát nezávisle na sobě, klidně někdy z šakala a někdy a vlka, jak předpokládá Konrad Lorenz).
Mimochodem: Podobné genetické testy vedly u lidí k závěru, že největší variabilitu vykazují africké populace, což je samozřejmě (jeden z mnoha) argument pro africký původ moderního člověka.

Na Science Worldu jsme již mnohokrát popisovali problém hemisfér. Článek o tom, co se vlastně stane, je-li spojení mezi oběma polovinami lidského mozku přerušeno, přináší časopis Vesmír. Není jasné, zda je pravá hemisféra skutečně „bezvědomá“, nebo zda pouze nedokáže převádět vědomí do struktur lidského jazyka. Je možné to nějak ověřit experimentálně?

Doplnění: Nakonec se stroj na déšť podařilo nalézt i na Technetu.

autor Pavel Houser