Listopadový Vesmír: Smrt vědeckých stanic v divočině
V listopadovém Vesmíru jsem tentokrát nenašel jediný článek, který by byl "vysloveně zajímavý", i když pár drobností by se zde přece jen našlo.
Nakonec se mi nejvíce líbil nikoliv sice "vědecký", ale vtipně napsaný text Vojtěcha Novotného z cyklu Papuánské polopravdy. Novotný zde uvádí, že konec většiny vědeckých stanic osamocených v tropické divočině nastane díky tomu, že jejich manažeři a další pracovníci v prostředí, kde nejsou "pod dozorem", postupně zcela propadnou svým povahovým zvláštnostem a obsesím a svými (už víceméně patologickými) výstřednostmi nakonec stanice zničí. Nepřítomnost zpětnovazebních kontrolních mechanismů uplatňovaných zbytkem společnosti může být sice vnímána jako subjektivně příjemná, ale ty konce… 
(autor článku sám je zakladatelem jedné tropické výzkumné stanice na Nové Guinei).
Na Science Worldu jsme v souvislosti s inspirací, kterou vědcům z Bell Labs poskytly mořské hvězdice a houby. Téma biomimetiky si našlo cestu i do listopadového Vesmíru. Článek Miloše Sedláka a Pavly Kašparové. Popisuje se v něm, že obvykle není nutné vyrábět stejné materiály jako jsou v živých organismech; žádoucích vlastností dosáhneme přidáním "funkčních skupin" na syntetické polymery. V článku najdete i záznam experimentu, jak vytvářet různé tvary/struktury krystalizací uhličitanu vápenatého na organické matrici.
Následuje vlastně lehce obdobný text Karla Bezoušky o chemických "mimikrech" v živých systémech. Zde je zajímavé samozřejmě využití při syntéze léčiv. Složité sloučeniny často můžeme napodobit jednoduššími, často především geometricky kompatibilními – přičemž účinek bude stejný.
V článku o korálech jsou zajímavé především "geometrické" obrázky, které připomínají spíše krystaly či matematické objekty než živé organismy (Vesmír se v posledních několika číslech stal graficky výrazně pestřejším a barevnějším). Článek Jehol zase popisuje evoluci křídového ekosystému, následuje pojednání o zvláštních houbách – roztřepenkách.
Mimochodem, na obálce Vesmíru je zmínka o nejhlubších zvukových vlnách, které vycházejí ultramasivní černé díry v kupě Perseus A. Tón leží 57 oktáv pod jednočárkovým C.
Lingvistická poznámka: Pavla Loucká v listopadovém Vesmíru uvádí, že slovo "klíč" mohlo původně znamenat pramen. Klíčov a další podobná místní jména tedy zřejmě odpovídala sídlům u vodních zdrojů (které byly i v minulosti samozřejmě klíčové :-)).
