Fermatovu větu vyluštil britský matematik Andrew Wiles a po zásluze získal příslušnou odměnu. Osud důkazu popisuje Simon Singh v nádherné knize Velká Fermatova věta (Academia, Praha, 2000). Jenže s důkazem je to poněkud složitější…
Záhada totiž spočívá v následující věci. Wiles dosáhl důkazu věty na základě studia eliptických křivek a dalších odvětví matematiky, které ve Fermatově době vůbec neexistovaly. Fermat přitom tvrdil, že důkaz zná (dokonce škodolibě napsal na okraj jedné knihy, že se mu pouze na tento malý prostor "nevejde" :-)).
Existuje několik následujících možností: první varianta říká, že ze strany Fermata se jednalo o drobný závěrečný žertík (onen zápis se totiž našel v jeho pozůstalosti). Druhou a zřejmě i relativně pravděpodobnou interpretací je,že francouzský matematik se v tomto případě prostě spletl.
Stále však zbývá ještě třetí možnost: Věta se dá dokázat podstatně snadněji, a to sice prostředky matematiky 17. století. Právě tato možnost stále láká matematiky, aby se pustili do řešení vyřešeného problému, za který již byla vyplacena i finanční odměna.
Mimochodem: Ona finanční odměna je dalším velmi bizarním kaménkem do koloritu historie Velké Fermatovy věty. Částku věnoval Paul Wolfskehl ve své závěti v roce 1908. Jako časový limit stanovil jedno století – Wilesovi, jehož důkaz byl uznán v roce 1997, se tedy podařilo dorazit k cíli nedlouho před vypršením limitu.
Wolfskehl se na přelomu 19. a 20. století rozhodl spáchat sebevraždu z nešťastné lásky.S jistou obsesivní pedanterií si pro svůj úmysl vybral půlnoc. Když zařídil všechny náležitosti typu závěti, úklidu domu apod. (:-)), zjistil, že mu ještě nějaký čas do plánovaného termínu zbývá. Ještě před sebevraždou se začetl právě do knihy o Fermatově větě a problém jej zaujal tak, že půlnoc zmeškal. I když se později otázce již nevěnoval, přece jen chápal celou záležitost tak, že problém mu zachránil život.
Změnil tedy závěť – a po jeho smrti v roce 1908 čekalo příbuzné nepříjemné překvapení. (Půvabné by zejména bylo, pokud by dotyčná mezitím změnila názor a nyní byla jeho manželkou – tato drobná závěrečná pomsta je však již pouze literární fikcí :-)).
Tyto všechny příběhy přináší čtenáři krásná publikace Simona Singha.
