Pokud mezi zlatými drátky uvězníme kyslík, může se zlato stát magnetem. Takový je alespoň výsledek práce fyziků z Georgia Institute of Technology, kteří současně objevili, jak u zlatých nanostruktur dosáhnout toho, aby se trojrozměrný útvar zhroutil do víceméně ploché struktury.
„Zlatý magnet“ obsahuje kyslík v samostatné formě, nejedná se v pravém slova smyslu o oxid (ačkoliv existuje oxid zlatitý a snad i oxid zlatný, zlato jinak tvoří sloučeniny značně neochotně). Lze připravit i strukturu, kdy je mezi pěti atomy zlata uvězněná molekula kyslíku. (Něco podobného je známo v případě vodíku, kterým se např. platina může doslova nacucat, ale srovnání kulhá, protože vodík se vejde přímo „dovnitř“ velkých atomů).
Připravené struktury by mohly mít mj. zajímavé katalytické účinky. V souvisejícím experimentu se třeba ukázalo, že zlaté nanostruktury mohou katalyzovat oxidaci CO na CO2 i za nízkým teplot. Jinak zlatý magnet nějaké očividné použití nemá, ostatně dnes lze připravit i magnety z mnohem překvapivějších materiálů, například magnety zcela nekovové na bázi fullerenů (viz starší článek První nekovový magnet). Nicméně tyto zvláštní vlastnosti mohou najít nějaké uplatnění v materiálovém inženýrství.
Co se týče uspořádání zlata do ploché struktury, tento jev byl pozorován u clusteru z 20 atomů zlata na povrchu filmu z oxidu hořečnatého, když se struktura vystavila účinkům silného elektrického pole. Po vypnutí pole se opět obnovil původní pyramidální tvar. Zdá se, že na tomto základě by mohl fungovat nějaký nanospínač.
Zdroj: ScienceDaily
Připraveno ve spolupráci se serverem Abros – investiční zlato, zlaté mince a cihly.
