Fredrick Ernest Goldsmith (1856–1939), Heinrich Gustav Magnus (1802–1870)
Robert Adair, autor knihy Fyzika baseballu, napsal: „Pohyb nadhazovače až do okamžiku odpálení baseballového míčku pálkařem je uměním hráče, pohyb míčku po odpálení už je fyzikou.“ V populárních časopisech se léta diskutovalo o tom, jestli míček odpálený při baseballu se při pohybu skutečně stáčí, nebo zda jde o nějaký optický klam.
I když nemůžeme říci s konečnou platností, který hráč baseballu jako první poslal míček po zakřivené dráze, profesionální pálkař Fred Goldsmith předvedl na veřejnosti tento pohyb míčku zřejmě poprvé, a to 16. srpna 1870 v Brooklynu v New Yorku. O mnoho let později fyzikální výzkum pohybu baseballového míčku ukázal, že vyšleme-li míček jako roztočený vlček tak, aby rotoval kolmo ke směru hodu, výrazně se odchýlí od přímé dráhy. Spolu s míčkem totiž rotuje vrstva vzduchu jako vír, přičemž vzduch při spodní části míčku se pohybuje rychleji než u horní a vír se pak natočí proti směru dráhy míčku.
Podle Bernoulliho rovnice pohybující se tekutina vytváří oblast nízkého tlaku, která souvisí s rychlostí toku. Rozdíl tlaků na horní a dolní části míčku způsobuje zakřivení jeho dráhy a dodatečný pokles, jak se míček blíží k odpalovači.
Tento pokles může způsobit odchylku až půl metru ve srovnání s hodem bez rotace. Německý fyzik Heinrich Magnus popsal tento jev v roce 1852.
V roce 1999 ověřoval inženýr Ralph Lightfoot toto zakřivení dráhy míčku v aerodynamickém tunelu. Zjistil, že k zesílení skutečného efektu přispívá i optický klam – když se míček blíží k pálce, přechází z oblasti přímého pohledu pálkaře k jeho perifernímu vidění a kvůli rotaci míčku se pálkaři zdá, jako by náhle poklesl.
Tento text je úryvkem z knihy:
Clifford A. Pickover: Kniha o fyzice – Od velkého třesku ke kvantovému znovuzrození: 250 milníků v dějinách fyziky
Argo a Dokořán 2015
O knize na stránkách vydavatele
