Havárie raketoplánu Columbia už neplní přední stránky denního tisku. S odstupem času představujeme na Science Worldu knihu, která kromě letu Columbie popisuje i další osudy raketoplánů a vlastně i historii kosmického programu od doby studené války po současnost.
Text knihy začíná zrodem raketoplánů na přelomu 60. a 70. let. V té době zvolna opadalo nadšení provázející americké přistání na Měsíci a rozpočty kosmických projektů byly seškrtávány. Raketoplán byl však jedním z cílů, který finance na svůj vývoj přece jen získal…
Následuje popis raketoplánu – jak vlastně celé zařízení vypadá a jak vše funguje uvnitř. Zde se lze dozvědět i různé detaily, tedy jak se třeba ve stavu beztíže jí, spí nebo chodí na záchod (sprcha ani koupelna v raketoplánu není). Další kapitola pojednává o tom, co všechno musí raketoplán absolvovat, než dojde ke startu, jak vlastně vypadá start, jak let a jak přistání.
Po těchto spíše technicky pojatých výčtech se kniha vrací k historii letů raketoplánů. Dojde na popis první havárie: Challenger. Tady neunikne jméno Barbary Radding-Morganové, která byla (jako učitelka – první civilistka) náhradnicí pro let raketoplánu a vlastně "přežila svou smrt". V roce 2003 pak měla podle původního programu letět spolu s Columbií – a podivné štěstí se na ni usmálo podruhé.
Kniha dále představuje jednotlivé kosmonauty na palubě Columbie a zabývá se i posledním letem tohoto raketoplánu (což je konec konců i hlavním tématem publikace). Nechybí samozřejmě pokus o rekonstrukci havárie a pátrání po jejích příčinách – v době vydání ještě nebyla k dispozici finální zpráva vyšetřovací komise. Diskutovány jsou i značně bizarní možné příčiny katastrofy – třeba to, zda do raketoplánu mohl uhodit blesk. A pak přijde chvíle na úvahy o tom, zda bylo možné astronauty nějak zachránit (autor probírá jednotlivé varianty a je značně skeptický – podle něj to prostě nešlo).
Následující kapitola je věnována dějinám havárií, ke kterým došlo v souvislosti s kosmickým programem – už bez ohledu na to, zda se jednalo o raketoplány. Znovu se tedy budou odvíjet příběhy Apolla, Gagarinovo letecké neštěstí… (popsány jsou tedy i tragédie, ke kterým nedošlo přímo v kosmu, ale na palubách letounů)
V závěru se autor zamýšlí nad vyhlídkami kosmického programu po Columbii, na konci publikace nechybí ani přehled všech uskutečněných letů raketoplánů.
Jako celkové resumé knihy lze shrnout, že lety do kosmu prostě stále nejsou rutinní záležitostí (byť je třeba i snaha o tom veřejnost přesvědčit). Havárie jsou samozřejmě tragédií, nicméně se jim de facto nelze vyhnout (náběhů na katastrofu je celá řada a často se je podaří zvládnout – riziko je tedy větší, než by se mohlo zdát).
Člověk se v knize dozví i řadu dalších perliček. Třeba že se uvažovalo o tom, že by raketoplán Columbia mohl být osazen čistě ženskou osádkou. Dojít pak ke stejné havárii, získalo by feministické hnutí mučednice a současně by zřejmě byl obohacen rejstřík vtipů o ženách-řidičkách.
No a pak zde také na čtenáře lehce vyjuknou rekvizity provázející každé neštěstí – kupříkladu nabídky právníků, kteří za procenta slibují pozůstalým rady ve smyslu koho nejlépe zažalovat o miliónová odškodnění.
Po výměně informací s autorem knihy lze dodat ještě několik aktualit:
– Závěrečná zpráva vyšetřovací komise je k dispozici na stránkách NASA na http://spaceflight.nasa.gov/shuttle/investigation/index.html. Tato zpráva přitom v podstatě potvrzuje informace uvedené v knize.
– Podle Tomáše Přibyla nijak nepokročil projekt realizace společné česko-izraelské známky s Ilanem Ramonem; vše zřejmě zůstalo v rovině snahy. Petici za společnou emisi lze stále podepsat na adrese http://www.japhila.cz/petice.htm.
– Mimochodem, Tomáš Přibyl patří ke sběratelům autogramů kosmonautů. V knize se díky tomu objeví i pozdravy z Columbie psané vlastní rukou mrtvých.
(Tomáš Přibyl: Den, kdy se nevrátila Columbia, Junior, Říčany u Prahy, 2003, on-line objednávka na http://obchod.aeromedia.cz/catalog/product_info.php?products_id=368&PHPSESSID=9a5602b4155a1dc7bb6898cb96bea4f1)
