Knih o kryptografii vyšla na českém trhu celá řada. Spolu s Kryptografií z řady Průvodce pro každého (úryvek o Playfairově šifře viz http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/7DF62D44D1133B6BC125720A00451F11) se jako podzimní novinka objevila také „Kryptografie, šifrování a tajná písma“ od Pavla Vondrušky, jehož texty na toto téma vycházely v minulosti například v Computerworldu.
Z knihy jsme již na Science Worldu zveřejnili úryvek o neviditelných inkoustech (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/06249610DEE68543C1257226003DDB40), ten byl však do značné míry netypický.
Kniha vyšla v nakladatelství Albatros v edici Oko, je tedy určena spíše čtenářům, kteří se o kryptografii zajímat teprve začínají. Dobře může posloužit třeba jako vánoční dárek. Řadu nových a příjemně podaných informací zde ale najdou i lidé, kteří si již o kryptografii něco přečetli.
Publikace se snaží být přehledová, pokrývá tedy značně široké pole od Caesarovy šifry po elektronický podpis. Samozřejmostí je definice základních pojmů, řada úloh a jejich řešení, včetně mezistupně v podobě nápovědy. V oblasti historie kryptografie jsou zmíněny šifry hebrejské, s nimiž se v literatuře tohoto druhu tak často nesetkáváme (najdeme je spíše v textech týkajících se Kabaly apod.), do stejné kategorie patří i systémy svobodných zednářů. Kromě notoricky známé Caesarovy šifry je ukázáno i několik dalších antických systémů. Následují šifrovací systémy středověku a raného novověku, rozsáhlá je část o transpozičních systémech.
Zajímavé je pojednání o steganografii (např. Cardanova mřížka, ale i jednoduché použití v psaníčkách kolujících po třídě apod.), dále i ony již zde zmíněné neviditelné inkousty. Oproti jiné literatuře je připojen ale především rozsáhlý chronologický přehled týkající se dějin kryptografie.
Z něj se můžeme dozvědět, že nejstarší doklady něčeho, co připomíná šifru, známe ze starověkého Egypta a Mezopotámie. Hieroglyfy se například záměrně nahrazovaly neobvyklými variantami (byť zde spíše než o šifru šlo o jakousi literární manýru). V klínopisu se zase znaky nahrazovaly jinými se stejnou zvukovou podobou; první doklad tohoto postupu, který máme k dispozici, skrýt návod na výrobu glazované keramiky. Takové šifry mimochodem nemusí být úplně triviální, jak ukazuje příklad, kdy se anglické slovo Fish přetransformuje do Ghoti (přijdete na to, jak?).
Dvě strany v historické části jsou věnovány také populárnímu Voynichovu rukopisu, nechybí kryptografie třeba v kontextu zavádění telegrafických systémů atd. Nakonec se dojde k tématům už zase známějším, lámání kódů prostřednictvím počítačů spojených internetem a počítačům kvantovým.
Zatímco ostatní části knihy se samozřejmě překrývají s další literaturou, chronologický přehled, který zabírá zhruba třetinu celkového rozsahu, je svou podrobností a informační hodnotou ojedinělý. Těžko se jinde dozvědět, jak se k tvorbě šifer používaly před rokem 1000 severské runy nebo jak vypadala kryptografie ve staré Číně. Jen pro ukázku – protože čínská kryptografie vycházela z obrázkového písma a nikoliv z abecedních systémů jako antická, arabská a evropská, působí na nás velmi zvláštně.
Autor uvádí následující příklad/přirovnání: Představte si, že by se vám do rukou dostala věta „Pan Kolečko by měl být potrestán“. Do úvahy přicházejí pánové Otto, Pavel a Honza. Řešením je první jméno, grafická podoba jména Otto totiž připomíná kolečko.
P. Vondruška Kryptologie, šifrování a tajná písma,
Nakladatel: Albatros, edice: OKO
podrobnosti o knize a další úryvky: http://crypto-world.info/oko/
Anotace vydavatele
Kniha předního českého kryptologa dokazuje, jak fascinující a dobrodružná může věda o kódech a šifrách být. Provází čtenáře po jednotlivých kódovacích systémech, uvádí jej do taju šifrování, dešifrování a neviditelných písem, vybízí jej k praktickému použití a krátkou exkurzí do dějin dokazuje, že utajované texty provází lidstvo od nepaměti.
