Nad lednovým VTM/Science: Nejsilnější kyselina

Biologie | 18.01.2005

Bakterie začnou možná vyrábět bezkofeinovou kávu, nejsilnější kyselina neleptá sklo ani nekoroduje kovy, všechnz evropské jilmy pocháyejí z několika málo stromů, jak bakteriím odebrat z genomu rezistenci k antibiotikům, může se člověk živit vůněmi?

Sdílet

V lednovém vydání VTM/Science zaujaly následující perličky.
– Existuje nový způsob očkování proti malárii. Vakcína vznikla spojením bílkoviny buněk původce malárie, prvoka Plasmodium. Samotná tato bílkovina ovšem imunitní systém dostatečně neaktivuje; nadějné výsledky však dává kombinace očkování pomocí bílkovin z Plazmodia a bílkovin viru způsobujícího hepatititu B.
– Podařilo se připravit zatím nejsilnější známo kyselinu jménem karboranová (HCHB11Cl11 – poznámka: strukturně si to ale nějak moc představit nedovedu). I přes obrovskou kyselost ale neleptá sklo ani nepůsobí korozivně – zbytek, který zůstane po odštěpení vodíkového kationtu, je totiž extrémně stabilní a dále už nereaguje (tyto následné reakce jsou zodpovědné třeba za leptání skla kyselinou fluorovodíkovou). Kyselina nemá díky tomu samozřejmě ani oxidační vlastnosti. Objevitel chce novou kyselinu donutit, aby zkusila předat vodíkový proton například molekule xenonu…
– Jilm se po Evropě rozšířil v době římské. Římané totiž tohoto stromu hojně využívali při zakládání vinic – sloužil zde jako podpora pro popínavou vinnou révu. Jilm se množí převážně vegetativně a současné evropské jilmy jsou geneticky de facto totožné. Evropská populace jilmů je proto velmi zranitelná a je devastována např. plísňovými chorobami.
– Látka zvaná apramycin by mohla donutit bakterie vyvrhovat z genomu ty části, které jsou odpovědné za rezistenci k antibiotikům. Problém sekvencí je přitom mj. v tom, že si je mezi sebou čile vyměňují i různé druhy, a množství rezistentních kmenů díky tomu roste. V tomto vydání VTM/Science je možnému soumraku antibiotik věnován i rozsáhlý materiál Jaroslava Petra.
– Byly vyšlechtěny bakterie živící se kofeinem. Výhledově by mohly být využity k výrobě bezkofeinové kávy. Produktem rozkladu je navíc na teofylin, který se používá k léčbě astmatu.
– V dotazu čtenářů mě zaujala otázka, zda by se člověk mohl živit vůněmi, tj. vstřebávat živiny plícemi (když to jde u kouře nebo některých jiných drog…). Představa je to velmi poetická (mít z apotravu čisté "esence" je odedávna sen některých básníků…)