Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Nafta, voda a vzducholodě jednou ranou

Výzkum Oak River National Laboratory se původně inspiroval situací amerických vojáků v Afganistánu – aby mohli přežít a bojovat, potřebují pohonné hmoty (i k výrobě elektřiny) a v místních horkých a suchých podmínkách také kvanta vody.

Za předpokladu, že nafta by byla z alkanů, pak by z jedné objemové jednotky nafty vznikl zhruba stejný objem vody. Stačilo by tedy skoro dodávat jen naftu. Za normálních podmínek ale voda vzniká jako horká vodní pára ve „výfukových“ plynech, které by pro kondenzaci vody bylo třeba chladit. Což by buď stálo nějakou energii, nebo by se muselo provádět dále od rozpáleného motoru či dieselového generátoru, a vyžadovalo tedy zase složité aparatury.

Vědci z Oak River National Laboratory ale objevili, že ke zkapalnění vody může dojít mnohem snadněji, pokud se použije tzv. kapilární kondenzace. Pokud se odvodové trubky vybaví sítí kapilár, ty budou vodu ze směsi „lapat“ bez nutnosti chlazení. Keramické póry v membráně navíc fungují jako velmi účinný filtr, takže ze systému vytéká čirá voda splňující nároky na pitnou.

Nakonec to může mít mnohem širší než vojenské využití, protože takto by se dala k recyklaci získat voda (a odpadní teplo) třeba i z komínů. Účinnost se (z hlediska vody) údajně může pohybovat až kolem 90 %. Zařízení by se mohlo přidělávat i na výfuky terénních vozidel.

 

Je to jistě zajímavé a chytré, ale jak nová technologie souvisí se vzducholoděmi? I to podrobně objasňuje odkazovaný článek na britském webu The Register. Stručně jde asi o to, že problém heliem plněných vzducholodí je v tom, že jak spotřebovávají palivo, stává se vzducholoď stále lehčí. Začne být obtížné s ní přistát, loď stoupá do stále větší výšky. Tam je nízký tlak, takže kvůli velkému rozdílu tlaků uvnitř a vně balonu je třeba začít vypouštět helium (ventily to poznají a zapnou se automaticky). To zase může chybět, až vzducholoď klesne zpět. A když nic jiného, uniklé hélium něco stojí.

Pokud by se ale voda vznikající ze spalování paliva mohla efektivně lapat, pak k úbytku hmotnosti vzducholodě docházet nemuselo…

 

Zdroj: The Register

 

 

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru