Student World

Nanotechnologie se procesy v živé přírodě inspirují už tradičně. Dalším dokladem biologických procesů, které mohou najít i technologické využití, je syntéza nanotrubiček v režii baktérií Shewanella.

Nejedná se ovšem o nanotrubičky uhlíkové, ale v tomto případě jsou vytvářeny ze sulfidu arsenitého (As2S3). Bakterie, která žije v moři, získává energii z redoxních reakcí kovových iontů a sulfid arsenitý je přitom odpadním produktem. Shewanella nejdřív vytvoří jakési lešení z polysachardidů, do nějž se pak ukládá sulfid arsenitý. Lešení zajistí přesnou geometrii.
Výsledné nanotrubičky jsou mj. vodivé a fotoaktivní. Tím se značně liší od běžného sulfidu arsenitého, žlutého prášku užívaného hlavně jako barvivo (královská žluť).

Článek dvojice vědců (Nosang V. Myung a Bongyoung Yoo) z univerzity v kalifornském Riverside vyšel v Proceedings of the National Academy of Sciences. Dvojice původně zkoumala, zda by se Shewanella nedala použít jako lapač arsenu při čištění vod. Sulfid arsenitý je totiž málo rozpustný, a proto na rozdíl od dalších sloučenin arsenu relativně netoxický.

Nejzajímavější na tom ale je, že podle okolností by Shewanella zřejmě mohla vytvářet nanotrubičky různých typů a vlastností. Jiné druhy této bakterie by zase mohly vytvářet podobné útvary i ze sulfidu kademnatého (CdS), který nachází využití jako polovodič (lasery, diody, starší solární články…).

Zdroj: Eurekalert a další

Poznámka: Pro úpravu technologie na míru průmyslovému využití se tady přímo nabízí i využití genetických modifikací.

autor Pavel Houser