Jedná se tedy o dosud nejmenší známou exoplanetu. Život na jejím povrchu čekat nemůžeme, okolo svého Slunce doslova létá s periodou 20 hodin! Na povrchu exoplanety Kepler-10 b byste patrně dovolenou trávit nechtěli. Teplota se zde pohybuje okolo 1 500°C.
Objev exoplanety byl oznámen na probíhajícím kongresu Americké astronomické společnosti.
Díky pozorování Keplera byli astronomové schopní změřit velikost exoplanety. O potvrzení její existence a zjištění hmotnosti se v uplynulých měsících postaral spektrograf HIRES, který je instalován na 10 m velkém dalekohledu Keck (Havaj).
Na základě znalosti hmotnosti a poloměru můžeme vypočítat hustotu exoplanety, která je asi 8 800 kg/m3, což je asi o 60% více ve srovnání se Zemí. Podle teoretických modelů by měla exoplaneta obsahovat velké procento železa.
Kepler-10 b v představách malíře. Kredit: NASA
Srovnání s dalšími kamennými planetami
Kepler-10 b je nejmenší známou exoplanetou u hvězdy hlavní posloupnosti. O druhé místo se těsně dělí nedávno potvrzená exoplaneta Kepler-9 d a CoRoT-7 b. Druhá jmenovaná je však nejen o přibližně 0,2 poloměru Země větší, ale nepodařilo se u ní zcela přesně určit hmotnost a velikost, jako je tomu nyní u Kepler-10 b. Samozřejmě zde máme i celou škálu dalších exoplanet s kamenným povrchem (např. u hvězdy Gliese 581), které ovšem nevykonávají tranzity, takže jejich velikost určit nelze a hmotnost můžeme pouze odhadnout.
Mateřská hvězda
Kepler-10 b obíhá okolo své hvězdy ve vzdálenosti jen 0,01684 AU, což je více než 20x blíže, než obíhá Merkur okolo Slunce. Na rozdíl od některých předešlých objevů kamenných exoplanet, v tomto případě je mateřskou hvězdou stálice podobné spektrální třídy jako naše Slunce. Kepler-10 má hmotnost i velikost srovnatelné s naší hvězdou. Povrchová teplota je nepatrně nižší, vzdálenost hvězdy je přibližně 560 světelných let. Přestože velká část zorného pole Keplera leží v souhvězdích Labutě a Lyry, malinká část zasahuje do souhvězdí Draka. A právě v tomto souhvězdí najdeme hvězdu Kepler-10.
Druhá planeta?
Okolo hvězdy Kepler-10 navíc možná obíhá další planeta o hmotnosti méně než 20 Zemí a poloměru 2,2 Země. Oběžná doba zatím nepotvrzené exoplanety Kepler-10 c je asi 45,3 dní, což zhruba odpovídá polovině oběžné doby Merkuru v našem planetárním systému. Existence planety ovšem dosud nebyla potvrzena měřením radiálních rychlostí, hmotnost je spíše odhadnuta na základě očekávaného složení (hustoty).
Dosavadní objevy Keplera
Kosmický dalekohled Kepler dosud objevil 10 potvrzených exoplanet. Prvních 5 bylo prezentováno před rokem taktéž na kongresu Americké astronomické společnosti. V srpnu byly představeny dvě exoplanety u hvězdy Kepler-9 společně s kandidátem na třetí planetu v systému, která byla následně v listopadu potvrzena. Kepler-9 d je se svým poloměr 1,64 jednou z nejmenších známých planet mimo Sluneční soustavu.
Koncem loňského roku se pak podařilo nezávislému týmu potvrdit existenci planety KOI-428 b, která byla součástí prvního zveřejněného balíku dat z Keplera.
Kepler pozoruje na 150 000 vybraných hvězd v souhvězdích Labutě a Lyry. Pokud máme štěstí a planeta přechází před svou hvězdou, dochází k periodickým poklesům v jasnosti hvězdy, které Kepler dokáže odhalit. Dalekohled se do vesmíru vydal v březnu 2009 a vědecká pozorování zahájil v květnu téhož roku.
V červnu 2010 informovala NASA, že Kepler během prvních 33,5 dní objevil více než 700 exoplanetárních kandidátů. Velké procento z nich však budou falešné poplachy – pokles jasnosti hvězdy nastává z jiných příčin, než je přítomnost planetárního průvodce. V červnu byly zveřejněny údaje o 304 kandidátech, informaci o těch zbývajících budou vědecké obci zpřístupněny 1. února.
Připravovaný balík bude obsahovat:
Podle abstraktu z konference obsahuje Q2 informace o 750 exoplanetárních kandidátech. NASA chtěla původně data uvolnit až v létě, nakonec však celý proces urychlila. Odborná veřejnost se tak bude moci už velmi brzy pustit do ověřování existence exoplanetárních kandidátů.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
