Na Marsu byla detekována řada organických látek, to ovšem o existenci života mnoho nevypovídá. Ani přítomnost aminokyselin nic nezaručuje, dají se připravit laboratorní syntézou a najdeme je i v meteoritech. Ale optická aktivita…
Ani optická aktivita (tj. převaha L nebo D formy aminokyselin či jiných stavebních látek živých organismů) není žádným 100% důkazem života, nicméně silným podpůrným argumentem. A naopak – možná by mohl existovat život, který by v sobě míchal třeba L a D aminokyseliny v poměru 1/1, ale nezdá se to být příliš pravděpodobné, respektive takové řešení se nám alespoň na základě zkušeností s pozemskou biochemií zdá být konstrukčně nevýhodné.
Je tedy logické, že příští zařízení, které bude pátrat na povrchu Marsu, dokáže také analyzovat detekované organické látky z hlediska jejich optické aktivity. Citlivost detektoru má být navíc až milionkrát přesnější oproti předešlým pokusům. Aparatura jménem Urey byla vyvinutá v rámci projektu sponzorovaného NASA, má se stát ovšem součástí ExoMars, marsovské mise ESA plánované na rok 2013.
Kromě aminokyselin má být aparatura schopna také detekce nukleových kyselin i některých dalších organických látek. Rozdělení analyzovaného obsahu se provádí na základě mikrokapilární elektroforézy.
Zdroj: Science Daily
Poznámka: trochu podezřelá je interpretace obsažená v článku. Pokud by podle ní byly na Marsu nalezeny aminokyseliny v poměru 1/1, znamenalo by to, že zde nikdy žádný (aminokyselinový) život neexistoval. To se ovšem zdá být příliš odvážné tvrzení, kdyby život zanikl před 4 miliardami let, pak se vše dávno zracemizuje (nebo ještě spíše rozloží). Taktéž úvaha: 100 % jedné formy rovná se současná existence života, převaha jedné formy mezi 50 a 100 % rovná se existence života na Marsu někdy v minulosti, se jeví být dost zjednodušená.
