Aneb – co myslíte, souvisí wolfram nějak s vlky?
Údajně souvisí. Wolfram je odvozen z německého Wolf Rahm – vlčí pěna, čímž se prý míní struska při tavení cínových rud, čímž lze získat i wolfram.
Z dalších kuriózních jmen nerostů lze uvést po Kutné hoře pojmenovaný kutnohorit (patří mezi dolomity), či dokonce tranquillityit (podle Moře klidu na Měsíci, vzoreček Fe8(ZrY)2 Ti3Si3O24 – pokud spočítáte oxidační čísla, vyjde vám, že železo je dvojmocné a titan čtyřmocný – zájemci se mohou pokusit sloučeninu pojmenovat :-)).
Slovo aurum převzali Římané údajně od Etrusků, gold je starogermánské. Některé názvy pocházejí z arabštiny, eventuálně byly arabským světem alespoň zprostředkovány (např. z perštiny – borax, lazurit, zirkon).
Ametyst, respektive amethystos je v jedné verzi výkladu odvozen od řeckého slova methyein (být opilý), název nerostu by tedy mohl být záporkou naznačující, že se ho používalo jako prostředku proti opilosti.
Silver či stříbro pocházejí snad z akkadského sarpu, nicméně způsob cesty stříbra není úplně jasný (nikoliv přes řečtinu ani přes latinu – argentum). Něco podobného platí pro sumerské označení mědi (urudu), které se obvykle klade do souvislosti se slovanským ruda, cesta slova je však opět neznámá… Z babylonského názvu zlata hurasu je snad odvozené i starořecké chrysos, které se ale do dalších jazyků nerozšířilo.
(Zdroj: Miloš Kužvart: Kámen ve službách civilizace, Academia, Praha, 1990 + další prameny a etymologické slovníky)
