Nově nastíněný výklad se zaměřuje především na mořské organismy – však tehdy zmizelo asi 95 % v moři žijících druhů, na pevnině bylo vymírání podle všeho mírnější. Studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences předpokládá, že primární příčinou změn byla geochemie: zvětrávání plus obecněji globální cykly síry a uhlíku. Mořský život byl do značné otráven sirovodíkem (sulfanem). Nemuselo to nutně znamenat, že by oceány byly kvůli tomu mrtvé; vymírání se týkalo eukaryot (sulfan naruší dýchání pomocí mitochondrií), některá prokaryota vzkvétala. A za druhé, ani eukaryot ve smyslu počtu organismů/celkové hmotnosti nemuselo ubýt, snížila se však diverzita. (Poznámka: Jak si to představit? Poznal by vymírání rybář? Potápěč?)
Konkrétně: Sirovodík vzniká v oceánech činností bakterií ze síranů. Většina se ho zase zoxiduje, část pohřbí v sedimentech. Současně se sedimenty různě odkrývají, pro redoxní reakce síry je klíčové i to, nakolik je v prostředí dostupné železo. V permu se zřejmě nějak vytvořila kladná zpětná vazba. Dostatek organické hmoty k degradaci vedl spřaženými reakcemi k růstu koncentrace H2S, jakmile ten otrávil eukaryota, zase přibylo hmoty k rozkladu, rozmnožily se bakterie produkují H2S, naopak ubylo organismů vytvářejících fotosyntézou kyslík atd. (Poznámka: Což je ale zase scénář mrtvého oceánu, protiřečí pouhému poklesu diverzity u eukaryot výše?)
V raném triasu pak chyběly organismy, které by prohrabávaly sedimenty na dně a umožňovaly jejich oxidaci (možná chyběl i kyslík). Tím pádem se snížila produkce CO2, protože uhlík se nevracel do atmosféry. Nenásledovalo proto žádné velké oteplení (nebo tím skončilo oteplení předešlé), i když se snížilo vázání uhlíku do organické hmoty.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– Působí to hodně zamotaně, což ale i jiné pokusy o rozbor této události.
Viz také: Velká vymírání (3): Perm
– Vysoká koncentrace kyslíku v atmosféře na konci prvohor zde hrála nějakou roli? Nesměřovalo by potom více kyslíku i do oceánů, kde by se pak sulfan zase oxidoval?
– Jiný známý výklad: Na konci permu došlo k sopečným výbuchům, zvýšila se koncentrace CO2 a metanu, Země se ohřála. Tím se ohřál i oceán, mohlo v něm tedy být rozpuštěno méně kyslíku, tudíž méně vznikajícího H2S se stačilo zpět zoxidovat.
