Na naše otázky odpovídá.Ing. Vladimír Kellner, CSc., který je vedoucím Analytické zkušební laboratoře akreditované ČIA, o.p.s., podle ISO 17025) Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., Praha. Ing. V. Kellner zastupuje Český svaz pivovarů a sladoven v Analytické komisi Evropské pivovarské konvence, což je jakési, dalo by se říct, Pivovarské OSN. Ing. Kellner je předsedou subkomise Pivo.
Pokud hovoříme o tom, že pivo je zdravé, máme tím na mysli obsah alkoholu jako takového nebo přítomnost dalších složek? Jinak řečeno: Nakolik je zdravé třeba pito?
Pivo je zdravé jako takové. Alkohol způsobuje jenom část pozitivních vlivů na zdraví konzumenta a už jsem je zmínil. V pivu je ale mnoho dalších látek s kladným zdravotním účinkem. Vliv má i vhodné složení piva. Vysoký obsah vody v pivu (cca 92 %) oproti jiným alkoholickým nápojům umožňuje – na rozdíl od nich – účinně hasit žízeň. Vyšší obsah vody v pivu zabraňuje dehydrataci organismu, k níž obecně vlivem alkoholu dochází. Jestliže je minimální potřeba asi 1,5 l tekutiny denně, pak tři piva tento požadavek splňují.
Příjemná unikátní hořkost nápoje nabádá k dalšímu napití. Pivo je jediný nápoj, který obsahuje hořké chmelové látky. Tyto látky mají na člověka uklidňující vliv. Dále podporují sekreci žluči, čímž příznivě ovlivňují trávení.
Výzkum zjistil, že iso–a–kyseliny působí dokonce proti vzniku osteoporózy. Chmelové látky podporují trávení a povzbuzují chuť k jídlu.
Důležité je, že pivo neobsahuje tuky a přesto je, díky sacharidům, zdrojem energie. Vykazuje ale méně energie než např. plnotučné mléko, hroznová šťáva nebo sekt, což je z hlediska zdravotního dobře. Pivo je také velmi snadno stravitelné.
V některých zemích, např. v Německu, získává pivo – obzvláště nízkoalkoholické – oblibu jako nápoj pro sportovce, a to jednak díky vhodné osmolalitě (toto pivo je ve své podstatě isotonickým nápojem, tzn. že má zhruba stejný osmotický tlak jako krev), jednak poskytuje tzv. "rychlé kalorie", a je proto vhodné k rychlému doplnění energie po sportovním výkonu.
Pivo je také nápoj obsahující přirozeně vzniklý oxid uhličitý. Ten má kromě toho, že způsobuje pocit řízu, další příznivé účinky. Prokrvuje ústní sliznici, zvyšuje tvorbu slin, povzbuzuje produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku a podporuje vylučování látek odváděných močí ledvinami.
Pivo je nadto důležitým zdrojem vitaminů. To se málo zdůrazňuje. Pokud se v masmédiích mluví o zdrojích vitaminů v potravinách, pivo většinou zmiňováno není. Přitom se vlastně jedná o jakýsi vitaminový koktejl. Pivo obsahuje např. niacin, panthotenovou kyselinu, pyridoxin, riboflavin, kyselinu listovou, relativně menší množství thiaminu a biotinu. Tyto vitamíny jsou prospěšné např. i pro zdravý růst kůže a vlasů. Vitaminy skupiny B – pyridoxin a kyselina listová – jsou podle výsledků lékařských výzkumů vhodnou prevencí před infarktem a mohou chránit před mrtvicí. V cíleném podávání těchto vitaminů, což je možné pochopit i jako rozumné pití piva, naši lékaři vidí možnost, jak zlepšit zdravotní stav obyvatel, a tím i postupně snížit výdaje na zdravotnictví. V ČR totiž spotřebovává cca 800 000 obyvatel, kteří se léčí v současné době z nemocí srdce a cév, pětinu prostředků na zdravotnictví.
Při spotřebě 1 l piva si člověk pokrývá zhruba 20 % denní potřeby vitaminu B2, 35 % vitaminu B6 a 25 % kyseliny panthotenové. U niacinu je denní potřeba asi 16,5 mg. Litr piva poskytuje asi 50 % tohoto množství. Jeden litr piva obsahuje v průměru přibližně 200 mg biologicky aktivních látek.
Významnou roli ze zdravotního hlediska hraje i obsah minerálních látek. Pivo obsahuje relativně málo sodíku. Typický je poměr Na / K = 1 / 10, což je ze zdravotního hlediska (kladný vliv na krevní tlak) výhodné v porovnání s jinými nápoji, např. speciálními nápoji pro sportovce, kde tento poměr dosahuje až 29 / 1.
Zinek přítomný v pivu je důležitý pro lidský organismus jednak z hlediska tvorby inzulinu, jednak zvyšuje odolnost proti kožním chorobám, jejichž výskyt se díky znečištění životního prostředí v populaci rapidně zvyšuje. Vypitím 1 l piva je pokryta nezanedbatelná část denní potřeby zinku, železa, fluoru a mědi.
Fluor v pivu má pozitivní vliv proti vzniku zubního kazu. Příznivý poměr Ca : Mg (1 : 3) působí proti vzniku žlučových a močových kamenů.
Pivo představuje důležitý zdroj využitelného křemíku, který brzdí absorpci hliníku v těle. O tom je obecně známo, že je spojován s Alzheimerovou chorobou, která je provázena stařeckou atrofií mozku, poruchami řeči a dezorientací.
Pivo je také zdrojem balastních látek (vláknin) napomáhajících trávení. Jedná se o rostlinné neškrobové látky a lignin. Obsahem celkových balastních látek rozumíme podíl organických látek, které se nehydrolyzují enzymy, příp. enzymaticky velmi obtížně hydrolyzovatelných. Tyto nestravitelné látky hrají při trávení významnou úlohu. Napomáhají tvorbě slin v ústech a zvyšují dobu prodlevy v žaludku. Obzvláště příznivý vliv má přítomnost těchto látek ve střevech, kde povzbuzuje vylučování trávicích šťáv. Koncentrace se pohybují zhruba od 0,5 g/l u piv nealkoholických přes 1,5 g/l u piv plzeňského typu po 2 – 2, 5 g/l u piv pšeničných. Během uplynulých let byl balastním látkám v rostoucí míře připisován rovněž antikarcinogenní význam.
Je nutné se aspoň zmínit o pozitivním vlivu piva na vylučování moči a na ledviny, kdy působí proti tvorbě ledvinových kamenů.
Důležitý aspekt je i pohled na pivo z hlediska cizorodých látek. Z tohoto pohledu pivo totiž patří k nejzdravějším potravinám, které může člověk konzumovat. Vděčí za to jednak svému výrobnímu postupu, kdy se jedná o dekontaminační technologii, a jednak doposud relativně přísné kontrole koncentrací cizorodých látek a s tím spojených možných zdravotních rizik. Pivo je z tohoto hlediska tedy "čistější", tj. obsahuje nižší koncentrace škodlivin, než jaké lze nalézt u vstupních surovin. Richard von Weizsäcker kdysi řekl: "Mohli bychom být šťastni, kdyby vzduch byl tak čistý jako pivo".
Poslední v řadě, ale nikoliv co do významu, je obsah polyfenolů v pivu. Pivo obsahuje polyfenoly, které mají příznivý vliv na činnost srdce, trávicího traktu, srážlivost krve, povzbuzují trávení, zlepšují vidění. Jako lapače radikálů mají antikarcinogenní účinky. Jsou uváděny i účinky antimutagenní.
Rostlinné polyfenoly jsou v naší potravě (z literatury lze uvést průměrný denní příjem 15 – 25 mg na osobu a den) nejvýznamnějšími přirozenými potravními antioxidanty po vitaminu C (jeho průměrný příjem potravou u nás činí 40 – 60 mg na osobu a den). Aktivní působení polyfenolů v různých fyziologických dějích je nepochybné, i když zatím není uspokojivě vysvětleno. Je založeno na redukčním účinku a na schopnosti tvořit chelátové vazby s kovovými ionty. Antioxidační ochrana organismu je velmi důležitým faktorem působícím proti vzniku a rozvoji, popř. jako prevence tak závažných onemocnění jako jsou srdečně cévní a nádorové choroby. Dnes se ve vyspělých zemích obyvatelstvu doporučuje co nejvyšší denní příjem biologických antioxidantů, a to potravních, mezi nimiž hrají polyfenoly nezanedbatelnou roli.
Jako antioxidanty chrání polyfenoly přítomné v pivu svojí přítomností lipoproteiny před oxidací, nebo ji alespoň zpomalují. Tato antioxidační ochrana lipidů in vivo, zejména ochrana lipidů v nízkodenzitních krevních lipoproteinech (LDL), je tedy druhou významnou rolí polyfenolů. Toto působení je důležité z hlediska prevence aterosklerózy a zpomalení jejího rozvoje. Takže antioxidační schopnost polyfenolů působí proti ateroskleróze.
Z epidemiologické studie provedené před několika lety v Holandsku, kdy bylo sledováno 1 500 osob ve věku 65 – 85 roků po dobu pěti let, vyplynulo, že u starších osob může pravidelný a dostatečný příjem rostlinných polyfenolů snížit riziko úmrtí na srdečně cévní onemocnění.
Z uvedeného vyplývá, že pokud budeme posuzovat pivo nealkoholické, dříve nazývané pito, bude mít prakticky všechny pozitivní vlivy na zdraví s výjimkou těch, které jsou způsobeny alkoholem v pivu.
Liší se nějak příznivý zdravotní účinek mezi 10 a 12stupňovými pivy, pivy tmavými či světlými? Jak jsou na tom piva "nečeského" typu (corona, stout, …)? U piv nečeského typu by jako hlavní odlišnost asi šlo chápat menší využití chmele …
Rozdíl mezi 10 a 12stupňovými pivy je pouze v koncentraci účinných látek a ten je z tohoto hlediska minimální, takže odpověď zní, že obě stupňovitosti mají prakticky stejně kladný účinek za všech dříve uvedených předpokladů střídmého pití. U piv, která označujete jako nečeská, lze odhadovat, že účinky budou různé spíše z hlediska koncentrací účinných složek. Hned bych zde chtěl zdůraznit, že nejvíce zdravotních studií v literatuře je věnováno pivům plzeňského typu, které je ve světě označováno jako pils, pilsner, pilsener apod.
Uvádí se, že polyfenoly mají antioxidační účinek. Nakolik ale v tomto případě hraje roli opačný, tedy destruktivní účinek alkoholu – při jeho metabolismu se tvoří radikály?
Vzhledem k tomu, že pivo je vlastně slabý alkoholický nápoj a vzhledem ke koncentracím polyfenolických látek je možno říct, že kladný vliv polyfenolů zcela „vymaže“ negativní účinek vznikajících radikálů.
Příznivý zdravotní účinek piva se někdy dává do souvislosti s obsahem vitamínů skupiny B. Je to ale významný přínos, když podle všeho stejně netrpíme nedostatečným příjmem těchto látek?
Vezmeme–li v úvahu doporučené denní dávky vitaminů a průměrné procento, které je kryto vypitím jednoho nebo dvou piv denně, tak si myslím, že hlavně u české populace tento účinek je dosti významný. A to vůbec neberu v úvahu např. to, že napít se dobrého piva je rozhodně příjemnější než polykat třeba multivitaminy.
Dokončení příště.
