Pravdou je, že podle odborníků je pravděpodobnost podobného neštěstí v České republice minimální, přesto je i pod našima nohama zemská kůra takřka v neustálém, byť nepatrném pohybu.
Ročně je na Zemi zaznamenáno asi 50 tisíc zemětřesení o magnitudu (velikosti) větším než 3,5. Nejvíce seismické energie se přitom uvolňuje na styku litosférických desek, které se vůči sobě vzájemně pohybují. Zemětřesení ale vnikají rovněž uvnitř tektonických desek na tektonických zlomech, což je i případ našeho území a celé střední Evropy. Otřesy většinou započnou v hloubkách od několika kilometrů až do 50 kilometrů. Vybudí se při nich seismické vlny, které se od ohniska šíří všemi směry. Seismické vlny v blízkosti ohniska často způsobují škody na majetku nebo i ztráty na životech, ale jsou také jedinečným zdrojem informací o zemském nitru.
Proto je po celém území naší republiky rozmístěno více než 50 seismických stanic, které nepřetržitě monitorují seismickou aktivitu jak u nás, tak v celém světě. Nenápadné observatoře jsou často na velice odlehlých místech. Přesto jsou spojeny se světem vysokorychlostním internetem. Seismická data z jednotlivých stanic jsou přenášena pomocí národní e-inrastruktury CESNET, která vyniká vysokou stabilitou a minimálním zpožděním, čímž se odlišuje od klasického internetu.
Seismicky nejaktivnější oblastí v rámci naší republiky jsou západní Čechy. Právě tam je proto největší hustota seismických stanic, které jsou propojeny pomocí internetu a společně tvoří síť WEBNET (WEstern Bohemia seismic NETwork). Ta byla založena už v roce 1991 a od té doby zaznamenala téměř 100 tisíc slabých zemětřesení!
Observatorní seismologie se v posledních 20 letech u nás i ve světě zásadně proměnila, především díky moderním technologiím. Nároky na rychlost a objem zpracovávaných dat se dramaticky zvýšily. Vždyť z jednoho z nejstarších a také nejznámějších seismologických pracovišť u nás – z observatoře v Kašperských horách – ještě v roce 1997 posílala obsluha data do Geofyzikálního ústavu v pražském Spořilově faxem nebo dálnopisem. V roce 2000 se začalo s přenosem digitálních dat pomocí linky ISDN, kterou v roce 2009 vystřídal rychlý internet. Dnes probíhá ve všech observatořích sběr dat on-line – odesílána jsou po sekundách a většina stanic funguje prakticky bez obsluhy.
V observatorní geofyzice se klade důraz nejen na kvalitu dat, ale i na rychlost a spolehlivost jejich přenosu do datových center tak, aby mohla být využita například pro rychlý odhad magnituda zemětřesení a lokace jeho ohniska nebo pro předpověď silných magnetických bouří. Důležité je to i z mezinárodního pohledu – síť seismických observatoří na našem území je součástí evropského systému EPOS (European Plate Observing System). Procesy v nitru Země nebo v jejím okolí totiž neznají hranice států, a tak zvýšená aktivita v jedné části Evropy nebo dokonce i světa může signalizovat problémy v jiných oblastech kontinentu. Bez spolehlivé vysokorychlostní infrastruktury by taková spolupráce nebyla možná.
Zemětřesení v Česku
Naše území je stejně jako většina střední Evropy prakticky zbaveno rizika velkých zemětřesných událostí. Z geologického hlediska je tvořeno dvěma velkými celky. Čechy a většina Moravy a Slezska jsou součástmi Českého masivu, východní část Moravy a Slezska patří vnější části Západních Karpat. Oba tyto geodynamicky konsolidované celky díky své poloze uvnitř tektonické desky vykazují jen malou seismickou aktivitu.
Seismicky nejživější oblastí v České republice jsou západní Čechy – Chebsko, Kraslicko či Ašsko, kde se často vyskytuje specifický typ seismické aktivity, tak zvané zemětřesné roje, které většinou trvají několik týdnů nebo i měsíců. V zemětřesných rojích se seismická energie akumulovaná na tektonickém zlomu v zemské kůře neuvolňuje v jediném silnějším zemětřesení, ale postupně v sérii několika stovek až tisících slabých zemětřesení. Zemětřesení v západních Čechách jen výjimečně přesahují magnitudo 4,5.
Dalšími seismicky aktivními oblastmi u nás jsou Hronov – Poříčí u Trutnova, Jeseníky a velká část Slezska. Citelná zemětřesení tady bývají zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy jsou slabé, obvykle do magnituda 4,0, což odpovídá 4. stupni Richterovy škály.
