Když začíná finále eposu a Odysseus se konečně blíží na Ithaku zahubit nápadníky Penelopy, zmiňuje se homérský epos o tom, že Slunce zmizelo z oblohy.
Na ostrovech v Iónském moři (ať už homérská Ithaka je totožná s tou dnešní, nebo jde o nějaký ostrov sousední) došlo k zatmění Slunce v roce 1178 př. n. l. To samozřejmě na první pohled mnoho neznamená, Odysseia neodpovídá žádné reálné geografii a nedá se ani říct, co v ní je „historie“.
Marcelo Magnasco z Rockefellerovy univerzity v New Yorku ovšem nyní prozkoumal astronomické zmínky v tomto eposu, přesněji zhruba v posledním měsíci Odysseova putování. Vyšlo mu, že odpovídají možnému skutečnému sledu astronomických událostí (střídání fází Měsíce, pohyby souhvězdí a planet apod.).
Rok 1178 by mohl vcelku odpovídat, trojská válka, respektive její historický předobraz, se datuje nejčastěji do období kolem roku 1200 př. n. l. Vědci zkusili, zda by k popisovanému sledu astronomických událostí z Odysseie nemohlo dojít i jindy – nicméně i když se po časové ose posunuli oběma směry o 135 let, žádnou další shodu/podobnost neobjevili. Jakoby epos opravdu ukazoval k jedinému datu.
Homérské eposy samozřejmě jako celek vznikly až mnohem později, některé části však naopak době trojské války předcházejí (třeba popis meče, který se v té době už nepoužíval, ale je znám ze starších mykénských vrstev); je to prostě různorodý materiál.
Magnasco sám připouští, že jeho hypotéza je značně kontroverzní. Jde hlavně o to, že v eposu není astronomický sled popsán přímo, ale vědci museli sáhnout k různým interpretacím a z textu si domýšlet; nemluví se zde o Merkuru jako planetě, ale o bohu Hermovi atd.
I přes oprávněnou skepsi je nové zjištění ale zajímavé. Když v eposech kolem roku 800 př. n. l. zůstaly verše z doby před trojskou válkou, mohly se zde jistě zachovat i odkazy na reálné zatmění. To není nic zase tak zvláštního. Kdyby se ale ukázalo, že po staletích ústního předávání zůstaly v textu neporušené a přesné celé sledy astronomických údajů, pak bychom mohli brát podstatně vážněji, „historičtěji“, i další popisované události.
Zdroj: New Scientist
Poznámka: Po pobití ženichů a setkání Odyssea s Penelopou vyjde druhý den slunce později, to však není zatmění, na které New Scientist naráží.
Viz také:
Než padla Trója
Od Homéra k Hésiodovi
Jsou Íllias a Odysseia dílem jediného člověka (zde právě vysvětlení "heterogennosti" homérských textů)
