Kulový blesk stále zůstává poněkud znepokojivým fenoménem. Teorií, které ho tak či onak vysvětlují, je celá řada, žádná z nich však zatím nepůsobí příliš věrohodně…
Hypotézy vysvětlující kulový blesk lze v zásadě rozdělit na pozemské a mimozemské. Pozemské varianty vycházejí obvykle ze zatím příliš neprozkoumaných chemických reakcí, které mohou za určitých podmínek probíhat v atmosféře. Sem by spadaly například složité oxidační reakce atmosférického dusíku, na kterých by se mohl podílej i ozón.
(Za běžných podmínek je ovšem dusík plyn velmi inertní, odtud vyplývá jeho použití v ochranných atmosférách i jeho samotný název — "dusí" oheň. Proto jsou také v zemědělství velmi cenné mikroorganismy, které dokáží přímo vzdušný dusík fixovat do organické hmoty.)
Druhou hypotézou je představa elektrická, která se snaží kulový blesk vykládat jako sérii sférických (tj. kulových) kondenzátorů. Jaderná hypotéza pak předpokládá, že by se mohlo jednat o následek nukleárních reakcí atmosférického xenonu.
Všechny tyto varianty nepůsobí právě přesvědčivým dojmem, a tak není divu, že existuje snaha podat vysvětlení na základě jevů či látek, které sena Zemi normálně nevyskytují. Konkurenční vysvětlení z oblasti "vesmíru" však na tom nejsou o mnoho lépe: alespoň představa, že jde o kousky sluneční hmoty katapultované z nitra hvězdy není příliš důvěryhodná, stejně jako tvrzení, že kulový blesk je ve skutečnosti z antihmoty. Do stejné kategorie pak spadají teorie, dle kterých se vlastnostech kulového blesku podílí supravodivost či nějaké zatím bohužel blíže nespecifikované "kvantové jevy".
Jedno z nejkurióznějších vysvětlení, uváděným Ivan Štollem, vychází ze skutečnosti, že někteří ptáci nachytají na své peří různé světélkující látky a mohou pak být považováni za kulové blesky. Mohlo by se prý přitom jednat o lelky či o sovy :-).
Jednou z otevřených otázek kolem kulového blesku je upřímně řečeno i samotná jeho existence. Jinak řečeno, lze existující pozorování opravdu zahrnutou do množiny jediného jevu a nebo máme před sebou klasický případ "spojení nespojitelného", tedy kategorii vlastně umělou? Některé případy kulového blesku jsou navíc zřejmě optickými iluzemi, všechna pozorování však takto označit asi nelze…
Kulový blesk zde tedy nejspíš zůstává jako něco lehce podezřelého a znepokojivého…
Nepředvídatelností a jistou "svévolí" atmosférických jevů se podobně zabývá například teorie chaosu. Speciálně ke kulovému blesku se však nevyjadřuje — mj. i proto, že největší zálibou jejích věrozvěstů je spíše matematické modelování 
Zdroj většiny informací: Ivan Štoll: Tajemství kulového blesku, Horizont, Praha, 1988. Dalším česky psaným webovým zdrojem (opět spíše populárním než vědeckým) je článek na serveru 100+1 (http://stoplusjedna.newton.cz/stare/1100/SO11a00c.asp). Poněkud méně kritický je pak článek na adrese http://www.hela.cz/bleskkulovy.html. Přírodovědecký časopis Vesmír tuto problematiku jak se zdá zatím bohužel pominul.
