Více než 99,5 % kyslíku v zemské atmosféře je tvořeno izotopem, který má v jádře 8 protonů a 8 neutronů. Kromě O16 existují v malé míře i izotopy O17 a O18; všechny tři jsou stabilní.
Jihokorejští a japonští vědci (Rike, Národní univerzita v Soulu, Tokijský technologický institut a další instituce) nyní přišli s překvapivým závěrem, že stabilní by mělo být i jádro obsahující oproti „normálu“ neutronů hned dvojnásobek – 16 (tedy relativní celková hmotnost 24, odpovídá atomu normálního hořčíku). Podle vědců mají atomová jádra při jejich metodě pozorování kulovitý nebo elipsovitý tvar, přičemž stabilní jsou ta první. Sem patří i O24, což se dá odvodit z výsledků srážek těchto jader s kapalným vodíkem.
Zjištění je to překvapivé, stabilní jádra totiž mají odpovídat Sergeho diagramu (závislost protonového a neutronového čísla), což tady neplatí ani náhodou. Lehká jádra jsou dle tohoto pravidla stabilní, mají-li přibližně stejně protonů jako neutronů.
Do hry vstupuje ještě další faktor. Speciálně stabilní jsou jádra s tzv. magickým číslem – protonů nebo neutronů je 2, 8, 20, 28, 50, 82 nebo 126. Autoři aktuálního výzkumu odvozují, že 16 neutronů bude tedy také magické číslo, ovšem jen tehdy, je-li počet protonů mnohem menší než neutronů (což ale zase nejde dohromady se stabilitou lehkých jader obecně – viz výše).
Dalším cílem výzkumu je zjistit, zda existují i stabilní jádra kyslíku se 17, 18 a více neutrony.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– Vědci v japonských laboratořích Riken zřejmě jako první připravili i prvek s protonovým číslem 113, taktéž v přírodě se nevyskytující ultratěžký vodík se 6 neutrony v jádře…
– Možná futuristické využití takto extrémních izotopů? Při některých chemických reakcích? (Jaký by třeba měla bod varu voda s tímto kyslíkem? I když pravda, mnohonásobně levnější je toho asi docílit změnou tlaku…)
