Pokud se zabýváme řádem a chaosem, dostáváme se často k problémům se samotnou definicí pojmů. Nakolik jsou "řád" a "chaos" měřitelné fyzikální veličiny a nakolik jde spíše o kategorie psychologické?
Definice matematické (uspořádaná je taková řada, kterou můžeme komprimovat) ani fyzikální (řád je opakem entropie, negentropií) nám mnohdy příliš nepomohou. Na Science Worldu jsme již psali, že entropie není například vůbec vhodnou vlastností pro popis komplexity živých organismů.
Ilya Progogine pak ve své knize Řád z chaosu ukazuje na další problémy s použitím těchto pojmů. Dokazuje, že intuitivní uchopení řádu a chaosu není mnohdy užitečné. Z řady důvodů je například vhodnější chápat uspořádanost jako spojenou s prouděním turbulentním, chaotické je pak proudění laminární. Turbulentní proudění působí totiž sice nepravidelně při pohledu "z naší dimenze", na mikroúrovni je však tok částic vysoce organizován. Systém vyžaduje součinnost prakticky všech molekul, které jakoby o sobě "věděly". Vznik turbulence je pak možné chápat jako projev samouspořádání kapaliny.
Má smysl chápat třeba tropický prales jako uspořádaný, nebo chaotický systém? Opět záleží na volbě měřítka: v tomto případě pozorujeme na mikroúrovni naopak chaos, makroúroveň (ekosystém jako celek) vykazuje naopak rysy uspořádaného systému s mnoha regulačními vazbami.
Další otázkou přitom je, jak pojmy řádu a chaosu souvisí s možností předpovědět chování systému. Znamená "řád", že budoucí vývoj systému je možné deterministicky popsat? Prigogine polemizuje i s touto zjednodušenou představou. Řád je na jisté úrovni popisu možné chápat např. jako sled náhodných a deterministických procesů, jejichž sled vytváří historii systému.
Zdroj: Ilya Prigogine, Isabele Stengersová: Řád z chaosu, Mladá fronta, Praha, 2001
