Rozdíly jsou skutečně výrazné. Analýzou satelitních snímků se ukázalo, že zatímco duny v pouštích v Namibii a Peru jsou duny od sebe vzdálené v průměru 300 metrů, v Číně nebo ve Velkém Ergu v Alžírsku od sebe přesypy odděluje až 3 500 metrů. Tomu samozřejmě odpovídá velikost duny – záleží na tom, z jak velké oblasti se písek shromáždí.
V prvních dvou případech leží ovšem pouště blízko moře a zde se už nabízí náznak odpovědi. Rozhodující (pokud pomineme vlastní písek) roli asi bude hrát vítr.
Vědci zjistili, že hlavní roli mají opravdu interakce s vrstvou vzduchu těsně nad dunou. Vítr duny samozřejmě zvětšuje, když se jeho účinkem posouvají „na jednu hromadu“ do jediné obří duny.
Duny nejprve vzniknou v rozměrech vln do desítek metrů, přičemž původní velikost závisí na tom, jak velká jsou písečná zrna a jakou mají hustotu. Jejich další shlukování závisí na atmosferických pochodech. Těsně nad povrchem se nachází konvektivní vrstva, kde se vzduch pohybuje v důsledku teplotních změn zemského povrchu. Od stabilnějších vyšších oblastí atmosféry ji odděluje tenká, tzv. inverzní vrstva, která se již příliš nepohybuje.
Velikost duny pak odpovídá její výšce. Duna dokáže růst pouze tak vysoko, dokud se její vrchol nepropracuje do inverzní vrstvy, která začne omezovat proudění okolního vzduchu. Pak už se další písek nepřisypává a duny se nespojují do větších útvarů.
V pobřežních oblastech (respektive tam, kde jsou menší rozdíly teplot) se inverzní vrstva nachází stovky metrů vysoko. V nitrech kontinentu může jít až o několik kilometrů. Větší teplotní rozdíly znamenají, že se rozpohybuje větší vrstva vzduchu. Výsledkem je i rozdíl ve velikosti dun.
Uvedená pravidla mají platit pro duny všech tvarů, od rovnoběžných vln po hvězdice nebo srpky.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
– V Čechách lze písečné duny najít v „poušti“ u Vlkova nedaleko Veselí nad Lužnicí.
– V původním článku se uvádí, že jde o rozdíly teplot mezi létem a zimou, člověk by si laicky myslel, že důležitý je spíše rozdíl den/noc. Ale vyjde to nejspíš nastejno, kontinentální klima znamená, že větší jsou oba rozdíly.
– Zvětšování hromady písku je oblíbeným případem v teorii chaotických systémů. Po přisypání dalšího zrna na hromadu může dojít k sesuvu, ale těžko předpovědět, jak bude rozsáhlý.
Obrázek: Wikipedia, licence GFDL. Má jít o celosvětově největší dunu vůbec, z pouště Namib (tj. poněkud v rozporu se samotným článkem).
