Kvantový počítač se v jednom kroku nachází v 2n stavů, současný výsledek je tedy stále zatím mimo jakékoliv praktické využití. Jde spíše o další krok týkající se technického zvládnutí podobných soustav. Kvůli exponenciálnímu nárůstu počtu stavů, které kvantový systém reprezentuje, má ovšem i drobný pokrok vždy svůj význam.
Výzkum vedl Rainer Blatt z ústavu experimentální fyziky na Univerzitě v Innsbrucku. Stejný tým až dosud držel rekord v podobě 8 qbitů. K tomu došlo v roce 2005, 1 qbajt se od té doby nikomu experimentálně připravit nepodařilo. Hranice byla nyní opět posunuta na téměř dvojnásobek. Svázaný stav byl vytvořen ze 14 atomů vápníků v iontové pasti. Manipulace s tímto systémem i počítačem postaveným na příslušném principu by se prováděla laserovým paprskem. Autoři výzkumu navíc tvrdí, že i rychlost rozpadu vázaného stavu závisí na počtu qbitů nikoliv lineárně, ale s druhou mocninou. To by zase mohlo umožnit rychlejší zpracování výpočtů, ale najít uplatnění i jinde (atomové hodiny, různé simulační experimenty ve fyzice…).
V iontové pasti se dosud podařilo týmu zachytit až 64 částic, ale nejsou u nich zatím schopni dosáhnout kvantové provázanosti.
Výsledky výzkumu vyšly ve Physical Review Letters.
Zdroj: Sciencedaily
