Tým Hoda Lipsona z newyorské Cornell Univesity sestavil robota, který se dokáže sám rozmnožovat. Cesta ku skutečným umělým organismům nebo nanomechanismům bude ale ještě složitá.
Robot totiž prozatím funguje poměrně primitivním způsobem: Je složen z několika kostek, přičemž dokáže k sobě přichycovat další kostky a vytvářet i své kopie. Kostky u sebe drží prostřednictvím elektromagnetu. V každé kostce ovšem musí být příslušný mikroprocesor s programem popisujícím skládání a dělení, přičemž robot neumí kostky sám vyrábět z "hlušiny".
Pokud jsou tedy komentátoři nadšení z toho, jak by se podobné zařízení mohlo uplatnit při průzkumu cizích planet, je na místě určitá skepse. Robot by si snad sice mohl vyměňovat vadné díly, musel by však mít na místě neustále po ruce základní materiál.
Princip skládání trochu připomíná anorganický hmyz, který popsal Stanislav Lem v románu Nepřemožitelný. Podobně jako v tomto případě vykazuje také Lipsonův robot obrovskou škálovatelnost – mírná modifikace ovládacího programu umožňuje přidávat další a další kostky a vytvářet tak prakticky libovolně složité struktury. Pouze s miniaturizací to prozatím není moc slavné – jednotková krychlička je velká asi 10 cm. Příštím cílem výzkumného týmu je proto dosáhnout zmenšení rozměru základních stavebních bloků.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article.ns?id=mg18624997.100 a další
