Objevy v guatemalském městě Civalu ukazují, že mayská civilizace mohla vzniknout dříve, než se dosud předpokládalo.
K zajímavým objevům, které se v Civalu podařilo učinit archeologovi Estrada-Belli z Vanderbiltovy univerzity v Tennessee, patří např. nález obří masky/plastiky, která zřejmě znázorňuje boha kukuřice. V pozdější době ho Mayové uctívali pod jménem Yum Cax. O objevu referovalo webové zpravodajství časopisu New Scientist.
Estrada-Belli na masku narazil poměrně kuriózním způsobem – město už před vědci navštívili lupiči, archeolog právě procházel jimi vykopaným tunelem a při tápání rukou ve tmě náhle nahmatal jakýsi hadí tvar. To právě byly vyčnívající tesáky, hřebenovité "cik-cak" zuby vystupující z masky o celkových rozměrech přibližně 3 * 5 metrů. Posléze se podařilo objevit ještě jednu podobnou plastiku. Nález je datován asi do roku 150 př. n. l., samotné základy Civalu však byly položeny už kolem roku 500 př. n. l.
Počátky astronomie
Sochy zřejmě původně stály na odbočce od schodiště vedoucího k chrámu na vrcholu jedné z pyramid Civalu. Tyto stavby již byly zřejmě situovány s přihlédnutím k astronomickým událostem. Pohled z vrcholku pyramidy před náměstí směřoval totiž přesně k místu, kde slunce vychází v den rovnodennosti.
O něco později byli Mayové pozorováním oblohy už přímo posedlí. Dokonce se předpokládá, že jednou z možných příčin zániku staré říše Mayů kolem roku 800 n. l. představovaly obavy z přicházejícího konce světa, které vyplynuly z astronomicko-astrologických úvah a pozorování. Mayové dokonce přizpůsobili astronomickým potřebám i svoji velmi vyspělou číselnou soustavu (poziční a s nulou). Ač se celkově jednalo o dvacítkový systém, druhý řád měl základ 18, aby se tak výsledek přiblížil délce astronomického roku (20 * 18 = 360).
Archeologové objevili v Civalu rovněž zbytky nádob (pravděpodobně používaných jako zásobníky kukuřice), jadeitové sekerky a kousky/ozdoby, které měly zřejmě rituální význam. Do doby kolem roku 300 př. n. l. je pak datována rytina v kamenné desce, která nejspíš představuje nejstarší známý portrét mayského panovníka.
V době svého vrcholu mohl Cival mít až 10 tisíc obyvatel. Kolem roku 100 n. l. bylo město zničeno; pravděpodobně k tomu došlo po boji mezi sousedními městskými státy. Obránci se takového osudu zřejmě obávali, neboť z posledních dob města pochází narychlo stavěné obranné zdi. Cival se díky svému konci zachoval každopádně poměrně dobře, zatímco jiná centra z této (tzv. předklasické) doby zmizela pod pozdějšími vrstvami osídlení.
Posun datování
Až dosud jsme předpokládali, že klasická mayská civilizace ("stará říše") se zrodila okolo 2. století našeho letopočtu. Uvedený objev posouvá celý proces zřejmě trochu hlouběji do minulosti. Taktéž se soudilo, že nejstarší mayská kultura se rozvíjela na Guatemalské vysočině a teprve později došlo k přesunu civilizačního centra do pralesních nížin (tzv. Petén). I tento názor bude v důsledku nových objevů zřejmě třeba přehodnotit.
Ve zprávách o oznámení objevů v Civalu bohužel nebylo oznámeno, zda se na místě nalezly také hieroglyfické zápisy. Předpokládá se, že Mayové převzali své písmo od Olméků, nejstarší mexické civilizace vůbec. První města začali Olmékové budovat na pobřeží Mexického zálivu už ve 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l.
Co je to jadeit?
Jadeit NaAlSi2O6, chemicky hlinitokřemičitan sodný. Krystalizuje zpravidla v jednoklonné soustavě, většinou bývá světle zelený. Kromě střední Ameriky patří k hlavním nalezištím jadeitu Barma, Čína a Japonsko. Jadeit se podobá nefritu a obou nerostů si např. Aztékové cenili podstatně více než zlata. Používaly se jak k výrobě nástrojů, tak i ozdob. Univerzálním platidlem se však jadeit ani nefrit nestaly – k této roli měly v předkolumbovské střední Americe nejblíže kakaové boby.
Země Mayů
Dějiny Mayů se odehrávaly ve třech oddělených oblastech. Na Guatemalské vrchovině se zřejmě nezrodila žádná vyspělejší civilizace, z této oblasti však pochází jeden z hlavních klenotů mayského písemnictví, mytologicko-dějepisný epos Popol Vuh. Text vznikl až po příchodu Španělů, je napsán maysky a latinkou, odráží nicméně náboženské představy předkolumbovské doby.
Petén, neboli pralesní oblast jižního Mexika, Hondurasu a Guatemaly, se stala hlavním dějištěm tzv. staré říše (také tzv. klasické období). Hlavními tehdejšími středisky byla města Copan, Uaxactun, Tikal a Palenque. Počátky staré říše a datování tohoto procesu nejsou úplně jasné (viz hlavní text), konec staré říše pak nastal kolem roku 800 n. l., kdy byla výstavná města opuštěna a v oblasti zůstaly pouze vesnice zemědělců.
Do 10.-15. století pak spadá tzv. nová říše Mayů, jejímž dějištěm bylo severní pobřeží mexického poloostrova Yuacatan. Nová říše vznikla splynutím mayské kultury s bojovnými Toltéky, kteří sem přišli ze středního Mexika. Hlavními centry byla města Uxmal, Mayapan a Chichen Itza. Došlo mezi nimi k sérii bratrovražedných válek a Španělé je nalezli už opuštěná.
