Podařilo se identifikovat látku odpovědnou za „železný zápach“. Zápach nemá nic společného se železem jako takovým, ale může za něj 1-okten-3-on, na jehož vzniku se ovšem železo (respektive jeho mezitím vzniklé ionty) katalyticky podílí. Látka samotná de facto vzniká z potu.
Zbývá ovšem otázka, proč bychom vůbec měli mít nějaké receptory na čuchání železa (jak dlouho trvá doba železná?). Jeden z výkladů říká, že podobně „železně“ je cítit i krev (obsahující hemoglobin). Naši předkové tak mohli snáze identifikovat zraněné zvíře…
Zdroj: New Scientist
http://www.newscientist.com/article/mg19225754.400-ancient-human-hunters-smelt-blood-on-the-breeze.html
Poznámka: Příliš přesvědčivě tento výklad ovšem nepůsobí. Skutečně jsou lidé schopní krvácející zvíře ucítit?
Včela medonosná Apis mellifera je třetím hmyzákem, jehož genom se podařilo přečíst (po octomilce a moskytovi). Ze získaných dat se zatím zdá, že včele chybí celá řada genů, odpovídajících proteinům-enzymům zodpovědných za mechanismy chránící jiný hmyz proti účinkům insekticidů; v tomto ohledu jsou včely extrémně citlivé. Nepřekvapí, že včely mají naopak celou řadu genů zodpovědných za čichové receptory – až 170. Chuťových receptorů má včela naopak méně, protože pyl a nektar nebývají promořeny toxiny.
Identifikovány byly také geny odpovědné za výrobu včelího hedvábí (? – silk). Včely mají nepříliš propracovaný imunitní systém – to je poměrně překvapivé, úl by se přitom zdál být semeništěm pro řadu chorob. Včely se jim asi brání svým chováním; nemocné dělnice odlétají zemřít o samotě, dělnice také vyhazují z úlu larvy, o nichž mají podezření, že jsou infikovány (což zjistí opět čichem) atd.
Srovnáním genomu včel s octomilkou a moskytem vede k závěru, že genom včel byl dlouho relativně konzervován, od určité chvíle se však začal měnit velmi rychle (příslušné mechanismy se dávají do souvislosti se zvláštnostmi života sociálního hmyzu, kde by míra genetické diverzity sama o sobě byla nízká).
Zdroj: New Scientist
http://www.newscientist.com/article/mg19225754.000-honeybees-have-their-genome-sequenced.html
Csiro
http://www.csiro.au/csiro/content/standard/ps2eq,,.html
ScienceDaily
http://www.sciencedaily.com/releases/2006/10/061025182029.htm
http://www.sciencedaily.com/releases/2006/10/061025181354.htm
Poznámka: ze znalosti genomu včely by samozřejmě mohly vyplynout i prakticky využitelné informace pro zemědělství či medicínu (viz léčivé účinky některých včelích produktů).
Kráter na mexickém poloostrově Yucatan nemusí být pozůstatkem srážky, která se dává do souvislosti s vyhynutím dinosaurů (pomiňme, zda byla skutečně hlavní příčinou). Na konci křídy mohlo dojít k více kosmickým kolizím. Známá iridiová anomálie by pak odpovídala srážce s větším tělesem, než bylo to, které dopadlo v Chicxulubu. K této druhé katastrofě mělo dojít snad asi 300 000 let po první, zatím však neznáme žádný odpovídající kráter.
Zdroj: Eurekalert
http://www.eurekalert.org/pub_releases/2006-10/nsf-mta102606.php
