Minimálně pro obyvatele hlavního města a středních/jihozápadních Čech – budeme se zabývat právě touto oblastí.
***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Postupovat budeme chronologicky. Tipy jsou uvedeny bez záruky, že dnes na tomto místě turista najde zkamenělinu, nebo dokonce pozná lokalitu, kde se tato nacházela :-). Proto spíše než vycházky cílené by následující seznam stálo zato uvést ve stylu „když už půjdete na XY, vzpomeňte si, že tam Z“.
Zaměřujeme se na paleontologii, zajímavosti biologické a geologické v tomto článku zcela pomíjíme.
Vrch Kočka (Brdy) – pravděpodobně nejstarší nálezy živočichů z dnešních Čech, v břidlicích ze spodního kambria, asi 530 milionů let. Hrotnatci (dodnes žije jim příbuzný ostrorep), a drobní korýši (rakovci), stopy lezení a doupata červů.
Skryje, Týřovice, Jince (povodí Berounky) – Barandién, střední kambrium. Klasická naleziště s dobře známými živočichy, především trilobity. Dále např. ostnokožci (pralilijice, předchůdci hvězdic), karpoidi.
Žebrák, Točník, okolí Zdic, Rokycansko – spodní ordovik – ramenonožci, mořské houby, ostnokožci (jablovci), trilobiti
Praha-Šárka, Praha-Vokovice, Rokycansko (Díly, Osek) – střední ordovik – hvězdice, draví plži, trilobiti, ramenonožci, první hlavonožci (loděnkovitého typu), karpoidi; zajímavý je způsob nálezy řady fosílií – v drobných kuličkách (původně vápnitých, později pokřemenělých)
Děd, Chrustenice, Nučice (u Berouna), Letná (Praha) – střední ordovik – trilobiti, pralilijice, ramenonožci, terčovci, ostnokožci (jablovci)
Záhořany u Králova Dvora, Kněží Hora (u Loděnice) – svrchní ordovik – trilobiti, jablovci, ramenonožci, přílipkovci, konulárie (příbuzní medúz), hyolité, lilijice, hadice (ostnokožci), loděnkovití hlavonožci. Řada nalezišť trilobitů z této doby byla odkryta také při stavbě pražského metra (stanice Budějovická a Strašnická) či na vrchu Bohdalec.
Králův Dvůr, Choudouň u Zdic, Praha-Pankrác, Praha-Řeporyje – svrchnoordovické pískovce, především trilobiti a hvězdice.
Kosov u Berouna, Praha-Motol, – spodnosilurské břidlice, nálezy graptolitů a hlavonožců (největší z nich, Aptychopsis, byl opět loděnkovitého typu, jeho schránka ovšem byla uzavíratelná „víčkem“ a tvor se do ní mohl celý schovat), lilijice, ramenonožci, medúzy, trilobiti (Deiphon, jeden z nejbizarnějších trilobitů vůbec, měl krunýř redukovaný do podoby, která velmi připomíná páteř a žebra obratlovců; předpokládá se, že dotyčný trilobit byl dobrým plavcem a vedl dravý, aktivní způsob života – může tedy jít o náhodu, ale také o adaptivní konvergenci)
Zdroj: Vojtěch Turek, Radvan Horný, Rudolf Prokop: Ztracená moře uprostřed Evropy, Academia, Praha, 2003
Oblíbené palentologické vycházky možno červeným inkoustem zakreslit do mapy, podobně jako si vybrané trasy zaznamenával Bilbo Pytlík :-).
