Student World

Kdy a kde naměříme nejnižší a nejvyšší teploty (míněno na zemském povrchu)?

Odpověď: Mořské vzduchové hmoty se v porovnání s pevninskými vyznačují nižšími teplotními výkyvy (den-noc, zima-léto apod.). Teplota oceánu podléhá vzhledem k obrovské tepelné kapacitě vodních ploch mnohem menším výkyvům než povrch pevnin, přímořské klima je mírné.
Z tohoto důvodu naměříme teplotní extrémy nejsnáze ve vnitrozemí. Sibiřské vnitrozemí, např. Jakutsko, bude v zimě prochladlejší než Arktida. Jinak byly nejnižší teploty naměřeny na území Antarktidy.
Co se pak týče nejvyšších teplot, zpravidla je naměříme opět spíše v kontinentálních než v mořských vzduchových hmotách. V oblasti rovníku je třeba přihlédnout i k tomu, že na řadě míst se dopadající teplo primárně spotřebovává ne na ohřívání povrchu, ale na odpařování vody. Oblaka páry pak navíc chrání zemský povrch před dalších dopadem slunečního záření.
(Poznámka: Pokud jste někdy byli v oblasti pralesů, zjistíte, že zde často není slunce skoro vůbec vidět.)
Z těchto důvodů bývá tropický pevninský vzduch v suchých oblastech teplejší než na rovníku. Nejvyšší teploty byly zřejmě naměřeny v Etiopii, Súdánu apod. V atlasech se můžete setkat i s tzv. teplotním rovníkem, který se opět nekryje s rovníkem zeměpisným. Nicméně tato čára udává nejvyšší teplotu průměrnou, nikoliv absolutní teplotní extrémy a našeho problému se tedy přímo netýká.

Zdroj: především Jan Bednář: Meteorologie, Portál, Praha, 2003
podrobnosti o knize http://obchod.portal.cz/Kniha.asp?Csl=9165

autor Pavel Houser