***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Velikost indexu lomu roste s klesající vlnovou délkou viditelného světla. Refrakce je tedy největší pro krátké vlnové délky z modrofialového konce spektra.
Díky refrakci (přesněji tzv. astronomické refrakci) vidíme sluneční kotouč o něco výše, než je ve skutečnosti. Při západu slunce jsou pak „červené“ délky již zapadlé, zatímco druhou část spektra ještě můžeme vnímat.
Proč tedy zelený záblesk a ne záblesk modrofialový? Tyto délky jsou totiž zase rozptylovány molekulami vzduchu.
Jev lze samozřejmě vnímat jen v čisté atmosféře (bez prachu a vodních kapiček). Má někdo se čtenářů s tímto fenoménem osobní zkušenost?
Zdroj: Jan Bednář: Meteorologie, Portál, Praha, 2003
