Student World

Letní vedra vysloveně vybízí k tomu, aby člověk sáhl po něčem chladnějším. Naše virtuální pouť se tedy bude točit především kolem fenoménů tak nádherných, jako je led a mráz. Webových stránek je nepřeberně, omezíme se ovšem na ty, jejichž jazykem je naše mateřština. (článek byl původně psán pro dosti populární časopis a jako takový je třeba ho brát – jde spíše o hříčku než o něco jakkoliv odborného).

Ledovce se, jak nás poučí stránky http://sweb.cz/ho.sakal/led/ledovec.htm, dělí na kontinentální a horské. Ty první v naší zemi logicky nemáme a bohužel schází i skupina druhá. Chladem se zaledněnému území blíží vysokohorská tundra a o tu již naštěstí ošizeni nejsme – najdeme ji hlavně v Krkonoších –http://www.krnap.cz/krnap/literatura/publikace/tundra/tun1.html. Na této stránce se také bude možné vrátit do dob ledových a podívat se na mapku, která ukazuje, jak bylo tehdy v Evropě krásně zaledněno. Klasické ledovce dnes ovšem nenajdeme ani ve slovenských Tatrách. Proč? Inu, může za to výška tzv. sněžné čáry (http://skinet.cz/clanek.phtml?id=252).
Lépe samozřejmě bylo v těch již výše zmíněných dobách ledových. O tehdejším klimatu pojednává např. http://fyzweb.cuni.cz/zajimavosti/doba_ledova/index.htm. Možná byste se rádi poučili o tom, jak se glaciály (tedy chladná období dob ledových) střídaly s úseky přece jen teplejšími, tzv. interglaciály. Stručný výklad podává např. stránka http://www.iabc.cz/Clanek4466.htm. Existuje mimochodem i poměrně paradoxní teorie, která nedává člověka do souvislosti jen s globálním oteplováním, ale přičítá našim předkům dokonce i odpovědnost za vznik ledových dob před cca 2 miliony let (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/896B7F6711287FB0C1256D1F006C0FBF).
I po skončení dob ledových před asi 10 000 lety se chladné klima ještě několikrát vrátilo, i když se tomu třeba už říkalo jinak (http://web.quick.cz/jinan/Zima.htm). A v ještě dávnějším období, asi přes 700 miliony let, možná dokonce zamrzla celá Země (http://www.vesmir.cz/05_2002/254.htm). Tady ovšem jinak jistě sympatický chlad zašel přece jen trochu daleko a ohrozil už i samotnou existenci života.
Teď namísto v čase udělejme pár kroků prostorem. Největším evropským ledovce je islandský ledovec Vatnajökull (http://www.periscope.cz/katalog/mistopis.asp?z=IS-vatnajokul). Na Islandu ovšem svádějí ledovce neustálý boj s místními sopkami (http://home.pf.jcu.cz/%7Edavidl02/evropa.htm#island). O ledovci v Antarktidě si můžete zase přečíst podrobný článek na webových stránkách časopisu Vesmír (http://www.vesmir.cz/09_2001/494.htm).
Věda o ledovcích, tzv. glaciologie, je dokonce i téměř hlavním námětem jednoho románu, který vyšel také v češtině. Jedná se Cit slečny Smilly pro sníh od Petera Hoega (http://www.stare.cz/hoeg/glaciologie.html – na této stránce najdete mimochodem i odkaz, kde vám vysvětlí klasifikaci sněhových vloček).
O rizicích spojených s postupem ledovcovým terénem si lze přečíst na http://www.climber.cz/pages/metodika/trhliny1.htm (hlavně pro horolezce – jako první přijdou na řadu trhliny v ledovci). Zapomenout nelze ani na možnost, že člověk zmrzne. Na druhé straně to může být i cesta ke slávě, což je osud, který potkal třeba mumii Oetziho, známého "muže z ledovce" nalezeného v Alpách (http://archiv.tiscali.cz/mult/mult_center_010727.361998.html).
Pokud byste kontakt s ledem raději absolvovali v klidu vašeho domova, není problém si led objednat. Při pátrání na internetu jsem v tomto ohledu jako první objevil firmu LedServis (http://www.ledservis.cz/), která dodává konkrétně led potravinářský.
No a pokud jste se již ochladili dost na to, abyste mohli také přemýšlet, pak se mohu rozloučit malou hádankou: Co se stane s vodní hladinou, když po ní plavoucí ledovec roztaje? Stoupne? Odpověď na vás čeká na http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/page/ledovec.

autor Pavel Houser