V tomto případě jde opravdu o čistou vodu, žádnou nemrznoucí směs. -45 C má být ale absolutní hranice, kdy může kapaná voda ještě existovat (stejně jako z druhé strany existuje limit i pro bod varu bez ohledu na tlak). Předěl má vyplývat z toho, že při této teplotě se struktura kapalné vody změní na čtyřstěny, kdy každé molekula vody se váže ke 4 dalším.
Při dané teplotě se voda mění buď na krystalický led nebo na amorfní „sklo“, jakákoliv kapalina může vydržet jen tak krátce, že se to již prakticky nedá změřit.
Takový je alespoň závěr, k němuž došli Valeria Molinero a Emily Moore z University of Utah. Článek na toto téma vyšel v Nature. Vzhledem k normální teplotě tání je existence tak podchlazené vody samozřejmě zvláštní, od vody jsme ale stejně již zvyklí na lecjaké anomálie: divné chování hustot (led plave na hladině) stejně jako i samotné teploty skupenských změn v porovnání třeba s chemicky analogickým sulfanem (H2S). Méně známá, ale obdobně netradiční má být u vody i závislost tepelné kapacity nebo stlačitelnosti na teplotě.
Podle autorů studie jejich zjištění nemá jen teoretický význam. Umožňuje totiž přesněji chápat, co se s vodu děje v atmosféře, jak vznikají srážky a jak to souvisí s absorpcí slunečního záření. Výsledkem by mohly být přesnější modely klimatu.
Experimentálně již bylo zjištěno, že v oblacích může být voda kapalná i při teplotách -40 a -41 C. Pokud nebyla přítomná krystalizační jádra, voda stále nemrzla.
Pokud se malé kapičky vody zmrazí velmi rychle, nevznikne bavíc klasický krystalický led, ale vodní „sklo“, tedy jakýsi amorfní o ještě menší hustotě.
Dlužno však dodat, že i stávající výsledky byly získány nikoliv v ledničce, ale především počítačovým modelováním.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: Na obdobné téma viz také článek o „blátivých“ ledech existujících naopak při vyšších teplotách než 0 C.
